B.I.G. news - 30. září 2025

Bankovní rada ČNB se na svém šestém měnově-politickém zasedání v letošním roce minulý týden rozhodla stejně jako na předchozím srpnovém a červnovém zasedání pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. 2T repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro tento krok se rozhodlo všech sedm členů bankovní rady. Bankovní rada ČNB se pro tento krok rozhodla především v důsledku stále přetrvávajících, a i vůči aktuálním sazbám rezistentních vysokých cen služeb. To i praxi velice viditelně u cen v pohostinství a ubytovacích službách. Důležitou roli pro toto rozhodnutí bankovní rady sehrály i silně se zvyšující ceny nemovitostí a svižně rostoucí reálné mzdy. Ty pak podporují zvyšující se celkovou spotřebu a mohou přispět k opětovnému navyšování spotřebitelských cen v ČR. Současně se ve druhé polovině roku začalo více dařit české ekonomice a zároveň byla, a i nadále je česká koruna k oběma hlavním světovým měnám poměrně silná. Pro představu - vůči euru byla česká měna právě v průběhu začátku minulého týdne nejsilnější za poslední dva roky, kdy k euru byla koruna na úrovni 24,25 korun za euro. Na nižším kurzu byla česká koruna pouze na začátku září roku 2023. Což byly další argumenty pro ČNB, že může ponechat sazby na stávajících, a tedy mírně vyšších hodnotách. To potom právě hlavně z důvodu jakéhosi boje proti stále vysokým cenám služeb a velmi rychle rostoucím mzdám. Dokonce se na dalších zasedáních bankovní rady nevylučuje možnost mírného zvýšení sazeb. Nově stanovené úrokové sazby začaly být platné od čtvrtka 25. září. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB proběhne 6. listopadu.

Stát v průběhu minulého týdne prodal dluhopisy za 9,6 mld. Kč
České ministerstvo financí (MF) minulý týden v rámci pravidelné aukce pod záštitou České národní banky prodalo státní dluhopisy v celkovém objemu 9,6 miliardy korun. Což bylo o 1,6 miliardy více, než bylo původně uvedeno v emisním kalendáři z konce srpna. Zájem z řad investorů o tyto emise českých státních cenných papírů byl velice silný. Celková poptávka totiž ve výsledku dosáhla 20,5 miliardy korun čili více než dvojnásobek nabídky. Největší zájem mezi investory vyvolaly desetileté dluhopisy splatné v roce 2034. Poptávka po nich dosáhla 10,1 miliardy korun, přičemž MF jich nakonec prodalo za 5,4 miliardy, tedy o 1,4 miliardy více, než se původně plánovalo. Průměrný výnos těchto cenných papírů činil 4,42 % ročně. Investoři potom projevili zájem i o dluhopisy s delší splatností. Státní dluhopisy s delší splatností, tedy v roce 2036 se prodaly v objemu 3,2 miliardy korun. S tím, že poptávka investorů činila 7,9 miliardy. Průměrný výnos zde dosáhl 4,52 %. Co se týče cenných papírů s nejdelší splatností čili do roku 2044, tak ty byly prodány v celkovém objemu jedné miliardy korun, byť za ně investoři nabízeli 2,5 miliardy korun. Průměrný výnos těchto dluhopisů byl nejvyšší, a to 4,84 %. Ačkoli v říjnu plánuje ministerstvo vydat státní dluhopisy v hodnotě 18 miliard korun, což signalizuje určité zvolnění emisní aktivity státu, tak za celý rok letošní rok 2025 zatím emise výrazně překračují původní předpoklady. Od začátku letošního roku do konce srpna prodalo MF státní dluhopisy za 248 miliard korun. Celkově tudíž všechny zářijové aukce, včetně té z minulého týdne, přinesly státu dalších 20,8 miliardy korun. Celoroční plán emisí se pohybuje v rozmezí 350 až 450 miliard korun, jak vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu. Výnosy z emisí dluhopisů stát aktuálně využívá především k financování letošního rozpočtového deficitu, který by měl činit 241 miliard korun. Další část prostředků směřuje na splacení starších dluhopisů, které v letošním roce právě dosahují svých splatností.