B.I.G. news - 30. března 2026

I přes napětí na Blízkém východě a růstu cen energií se nálada v české ekonomice v březnu nečekaně zlepšila. Podnikatelská nálada se v březnu zlepšila o 0,6 bodu a dosáhla hodnoty 100,4, čímž se poprvé od loňského října dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Jde už o třetí meziměsíční růst v řadě, ke kterému přispěl hlavně optimismus průmyslových společností ohledně tempa výroby a příznivější pohled obchodníků na ekonomickou situaci. V jednotlivých odvětvích se pak vývoj lišil. V průmyslu se totiž důvěra zvýšila o 2 body na 99,5 a v obchodě o 1,4 bodu na 98,2. Naproti tomu ve stavebnictví došlo naopak k poklesu o 2,3 bodu na 113,8 a ve vybraných službách se indikátor snížil o 0,6 bodu na 100,3. Co se týče, spotřebitelské důvěry, tak tak z meziměsíčního srovnání vzrostla o 2,8 bodu na 110,4. Zároveň ubývá domácností, které očekávají zhoršení celkové ekonomiky i těch, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře než před rokem. Na druhou stranu se znatelně zvýšily obavy z růstu cen. Podíl lidí očekávajících zlepšení vlastní finanční situace v příštím roce zůstal téměř stejný. Oproti únoru také mírně ubylo domácností, které neplánují v následujících 12 měsících větší výdaje. Optimismus tedy vzrostl jak mezi firmami, tak i mezi domácnostmi, a to i přes to, že tento optimismus může být pouze dočasný. Jedním z vysvětlení je, že lidé i podniky na začátku konfliktu na Blízkém východě počítali spíše s jeho kratším trvání, než jako jsme tomu svědky právě v posledních dnech, kdy se situace ve zmíněné oblasti výrazněji nezklidňuje. S postupem času tak dle předběžných odhadů roste riziko, že dražší ceny energií přibrzdí ekonomiku a zvýší následně míru inflace. Negativně to může dopadnout hlavně na energeticky náročná odvětví a rovněž i na zahraniční poptávku. Celkový ukazatel důvěry tedy z meziměsíčního srovnání mírně stoupl a dostal tak se nad svůj dlouhodobý průměr. U podnikatelů k tomu přispěl hlavně průmysl a obchod, zatímco stavebnictví a některé služby si pohoršily. Spotřebitelé byli optimističtější než v předchozích měsících, i když zároveň více očekávají zdražování. Do dalších měsíců ale panuje opatrnost. Pokud zůstanou ceny energií vysoké, může se důvěra znovu zhoršit a růst ekonomiky později zpomalit přibližně ke dvěma procentům.

Celková výše zahraničního dluhu České republiky dosáhla na konci minulého roku 5,683 bilionu korun, což odpovídá 66,5 % hrubého domácího produktu. Oproti předchozímu roku 2024 se tato hodnota zvýšila o 423,2 miliardy korun, přičemž jen za poslední čtvrtletí vzrostl dluh o 127,2 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných statistik České národní banky, která zahraniční dluh definuje jako souhrn závazků s pevně stanovenou dobou splatnosti. Největší část tohoto zadlužení připadá na soukromý sektor, který se na celkovém podílí ze 76,5 %, zatímco veřejný sektor tvoří zbývajících 23,5 % dluhu. Do veřejného sektoru se započítávají nejen závazky vládních institucí, ale také dluhy soukromých subjektů kryté státem a závazky firem s většinovou účastí státu, které nejsou přímo součástí vládního sektoru. Z pohledu jednotlivých sektorů se ve čtvrtém čtvrtletí nejvíce zvýšil dluh bankovního sektoru včetně centrální banky, a to o 87,7 miliardy korun. Tento sektor tak představoval 40,5 % celkového zahraničního dluhu. Zadlužení vládních institucí narostlo o 67,8 miliardy korun a jeho podíl tak činil 15,9 %. Naopak u ostatních sektorů došlo ke snížení dluhu o 28,2 miliardy korun, což bylo způsobeno především poklesem obchodních úvěrů a přijatých záloh ze zahraničí. Tyto sektory se na celkovém dluhu podílely 43,6 %. Podle struktury nástrojů dominují především vklady nerezidentů a půjčky mezi propojenými zahraničními společnostmi (mateřské, dceřiné či sesterské společnosti), které dohromady tvoří 53,8 % zahraničního dluhu. Z hlediska splatnosti představují závazky s původní dobou splatnosti delší než jeden rok 50,5 % všech dluhových pasiv, což znamená, že zbytek připadá na krátkodobé závazky.