B.I.G. news - 30. ledna 2026

Česká ekonomika v loňském roce 2025 poměrně překvapivě zrychlila a z meziročního srovnání tak vzrostla o 2,5 %. To je tedy téměř dvojnásobek růstu z roku 2024, kdy český HDP stoupl pouze o 1,3 %. Hlavním motorem tohoto oživení byla zejména domácí spotřeba – lidé tak utráceli více, což se následně odrazilo i v růstu maloobchodních tržeb. Ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně stoupl o 2,4 % a mezičtvrtletně o 0,5 %. Nejvíce k růstu přispěl sektor služeb, dopravy a obchodu. S tím, že investice, především soukromé, zůstaly slabší. To pak i přes to, že stát do infrastruktury přeneseně řečeno napumpoval značné prostředky. Obecně je tak česká ekonomika ve velice dobré kondici, jelikož inflace zůstává nízká a stabilní a nezaměstnanost na poměrně přijatelné úrovni. Na druhé straně veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné, což zůstává právě i rizikem pro budoucí růst. Očekává se totiž, že tempo růstu zůstane i letos obdobné jako minulý rok, přičemž domácí poptávka tažená opět hlavně spotřebou domácností a vládními výdaji ruka v ruce s velmi pravděpodobným poklesem inflace budou hlavními hnacími silami pro tuzemské hospodářství. Mírné oživení německé ekonomiky by pak navíc mohlo vyvážit dopady amerických cel uvalených na EU. Celkově lze říct, že česká ekonomika se v minulém roce vzpamatovala, jelikož lidé více utráceli a zejména potom služby táhly růst českého hospodářství nahoru. Tempo hospodářského růstu v Evropské unii ale na konci loňského roku mírně polevilo. Podle předběžných propočtů Eurostatu se výkon ekonomiky v EU mezi říjnem a prosincem zvýšil jen o 0,3 %, zatímco o čtvrtletí dříve byl růst o něco svižnější. Stejným tempem rostla ekonomika i v eurozóně. Rovněž i Česká republika zaznamenala slabší dynamiku, jelikož tuzemský hrubý domácí produkt se ve čtvrtém čtvrtletí zvětšil o 0,5 %, což znamenalo zpomalení oproti předchozím třem měsícům. Při pohledu na celý rok vychází, že ekonomika všech zemí platících eurem vzrostla zhruba o 1,5 %. S tím, že všechny členské země EU si připsaly přibližně o 0,1 procentního bodu více. Tyto nedávno zveřejněné údaje jsou ale prozatím pouze orientační a mohou se tedy ještě eventuálně doupravovat. Mezi státy, které už svá čísla zveřejnila, vyčnívala Litva s výrazným mezikvartálním růstem. Solidní výkon podaly i ekonomiky Pyrenejského poloostrova - Španělsko a Portugalsko. Naproti tomu opačný vývoj naopak zaznamenalo Irsko, které jako jediná ze zemí sedmadvacítky vykázalo pokles.

Další velice důležitou zprávou posledních dní pak je, že pražská burza Pražská burza ve čtvrtek zaznamenala první pokles v tomto obchodním týdnu a to, když index PX klesl o 1,21 % a zastavil se na hodnotě 2761 bodů. Po sérii několika dní růstu, během nichž index ve středu vystoupal na své historické maximum 2794,96 bodu, se trh ve čtvrtek vydal opačným směrem. Nejsilnější propady zaznamenaly akcie Monety Money Bank, které ztratily téměř šest procent a uzavřely tak na konečných 203 korunách za akcii. Tituly, jako Komerční banka, pojišťovna VIG nebo zbrojovka Colt, rovněž oslabily, ale mírněji než Moneta Money Bank. Naproti tomu energetická společnost ČEZ a bankovní skupina Erste ve čtvrtek dokázaly naopak mírně posílit, což dokazuje, že ne všechny segmenty trhu by oslabovaly. Beze změny se pak obchodovaly cenné papíry Philip Morris a metalurgické společnosti Gevorkyan. Objemy obchodů byly nejvyšší u akcií ČEZu, kde se celkově obchodovalo za zhruba 265 milionů korun, zatímco bankovní tituly dosáhly celkového objemu kolem 350 milionů korun. Koruna pokračovala ve slabší tendenci vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru tedy oslabila o tři haléře na 24,33 korun za euro a k dolaru o sedm haléřů na 20,41 korun za dolar.