B.I.G. news - 26. ledna 2026

Americký průmyslový index Dow Jones zakončil páteční obchodní seanci se ztrátou. Naproti tomu index S&P 500 ke konci minulého obchodního týdne uzavřel prakticky beze změny, jelikož chuť investorů k riziku byla na konci týdne, který se obrátil doslova vzhůru nohama, utlumena propadem akcií společnosti Intel v důsledku pesimistického výhledu. Všechny tři nejznámější americké akciové indexy se pak v posledních dvou seancích odrazily od prudkého úterního výprodeje, který vyvolaly hrozby amerického prezidenta D. Trumpa ohledně možného uvalení cel na evropské spojence ve snaze donutit je akceptovat jeho nároky na Grónsko. V pátek tak index Dow Jones klesl o 285,30 bodu, tj. o 0,58 % na konečných 49 098,71 bodu. Index S&P 500 mírně vzrostl o 2,26 bodu, tj. o 0,03 % na konečných 6 915,61 bodu, a index Nasdaq Composite stoupl o 65,23 bodu, tj. o 0,28 % na konečných 23 501,24 bodů.

Jaké jsou pro finanční trhy vyhlídky?
Ani páteční zisky technologického indexu Nasdaq nestačily k tomu, aby zachránily americké benchmarky před týdenním poklesem. Navzdory omezenému poklesu v tomto týdnu se zdálo, že investoři se i nadále přiklání k tezi, že ačkoli geopoliticky vyvolaná volatilita představuje současné nebezpečí, celkový stav americké ekonomiky je i nadále robustní. Navíc D. Trump v týdnu uvedl, že hodlá americkou ekonomiku podpořit obrovským fiskálním stimulem. Což může být pro trhu zajímavou potenciální vzpruhou. Všem dnům ale v rámci aktuální volatility nemusí být v letošním roce konec, jelikož nás v polovině letošního roku čekají jak velice důležité volby do amerického kongresu, tak v květnu i důležitá změna předsedy Fedu. Předsedou Fedu se tak s velkou pravděpodobností stane trumpův kandidát, který tudíž bude pro další výraznější a častější snižovaní .rokových sazeb v USA. V pátek byla jednou z nejvíce ztrátových ze známých společností, byl výrobce čipů a polovodičů Intel. Jeho akcie tak během jediného dne klesly o velmi výrazných 17 %.

Nastalo tak poté, co tato společnost předpověděla své čtvrtletní tržby a zisk pod tržními odhady a uvedla, že se potýká s obtížemi při uspokojování poptávky po svých serverových čipech používaných v datových centrech s umělou inteligencí. Vzhledem k tomu, ale že mnoho technologických a polovodičových společností se stále obchoduje s rekordně vysokými oceněními, je rok 2026 mnohými vnímán jako rok, kdy se obrovské nadšení z trendu umělé inteligence a obrovské kapitálové výdaje na jeho dosažení musí začít projevovat jako firemní tržby. Proto se v tomto roce očekává, že společnosti, které neprokáží své odpovídající dobré výsledky mohou oproti trhu začít ztrácet na hodnotě.

Naopak na společnostech, které mají v rámci fenoménu umělé inteligence svou vlastní vlakové lodi - Amazon (AWS), Microsoft (Azure), Alphabet/Google, AMD, Meta Platforms, či zmíněné TSMC, by se tato krystalizace trhu mohla na jejich valuacích projevit spíše pozitivně. Důležitým bodem a jakýmsi lakmusovým papírkem pak v uplynulém obchodním týdnu zveřejněné výsledky hospodaření za čtvrtý kvartál minulého roku poslední zmíněné společnosti TSMC - hlavního světového výrobce pokročilých čipů s umělou inteligencí, z minulého týdne by mohly být dobrým znamením pro nejnovější výsledky z tohoto odvětví. Poměrně silné hospodářské výsledky tchajwanské společnosti TSMC totiž naznačují možnou diferenciaci trhu ve prospěch lídrů AI sektoru, a tedy poměrně dobré vyhlídky na následující obchodní dny. Zveřejnění výsledků této společnosti pak může být předzvěst toho, jak by se mohl v dohledných obchodních dne i dalším společnost participujících na fenoménu umělé inteligence, a to konkrétně ze skupiny tzv. Magnificent Seven, a to včetně Apple, Tesly a Microsoft. Již v pátek vzrostla většina megacaps společností, přičemž akcie Microsoftu, Mety a Amazonu vzrostly o 1,7 % až 3,3 %. Nvidia získala 1,5 % poté, co agentura Bloomberg News informovala, že čínští představitelé sdělili společnostem Alibaba, Tencent a ByteDance, že mohou připravit objednávky na čipy Nvidia H200 s umělou inteligencí. Z podsektorů S&P jich pak sedm po ukončení páteční seance skončilo v kladném pásmu.

Jak se dařilo drahým kovům v čele se zlatem a jaká je bilance na newyorské burze?
Energetický index v pátek vzrostl o 0,6 % na své třetí rekordní maximum v řadě. Byl to tím pádem také nejvýkonnějším subindexem týdne. S tím, že jeho 10,1% nárůst je od začátku roku 2026 prakticky bezkonkurenční. Počet akcií, které v pátek na amerických burzách změnily majitele, činil 17,34 miliardy akcií, ve srovnání s průměrem 17,07 miliardy akcií za posledních 20 obchodních dnů. Cena zlata s okamžitým dodáním ve čtvrtek vystoupala již nad 4907 dolarů za trojskou unci a během dne si tak připsala zhruba 1,6 %. Růst podporuje oslabení amerického dolaru, který vůči koši měn ztrácí asi 0,4 %, čímž se zlato stává atraktivnější pro neamerické investory. Dalšími klíčovými faktory jsou geopolitické napětí a očekávání, že Fed letos uvolní měnovou politiku. Poptávku po zlatě tedy dál posiluje kombinace slabšího dolaru a vyhlídek na snížení úrokových sazeb v USA. Trhy počítají s tím, že Fed ve druhé polovině roku sníží sazby hned dvakrát, vždy o 25 baz. bodů. Pozornost investorů přitahují také výroky D. Trumpa o údajném zajištění přístupu USA ke Grónsku, které však Dánsko, ale i ostatní evropské státy zpochybňují. Na nová maxima se dostaly i další drahé kovy - cena stříbra v průběhu čtvrteční seance vystoupalo na 96,5 dolarů za trojskou unci a cena platiny se vyšplhala již na 2583,2 dolarů za trojskou unci. Hodnota Bitcoinu ke konci minulého týdne uzavřela poblíž hranice 86 400 dolarů za BTC.