Americkým akciovým trhům se za celý minulý obchodní týden poměrně dařilo. Naopak evropským a asijským trhům se za celý uplynulý týden dařilo spíše smíšeně. Markantnější růst tak zaznamenaly pouze americké trhy. Index S&P 500 za celý uplynulý týden vzrostl o 1,22 %, technologický akciový index Nasdaq posílil dokonce o 2,21 %. Na konci páteční obchodní seance na newyorské burze index S&P 500 vzrostl o 0,32 % a pokořil tak nová maxima, kdy poprvé v historii vzrostl přibližně na hodnotu 6 664 bodů. Od dubna, kdy americký prezident D. Trump oznámil zavedení cel a kdy následně akciové trhy prudce vyklesaly, si tedy index S&P 500 připisuje již téměř třetinu své hodnoty čili nárůst o více než 30 %. I technologický index Nasdaq pak ke konci minulého obchodního týdne taktéž pokořil nový rekord, když po ukončení páteční seance stoupl na konečných 22 631 bodů. Od zmíněného začátku dubna index Nasdaq vzrostl přibližně o 50 %. Naproti tomu velice smíšeně se za celý uplynulý obchodní týden dařilo akciovým indexům v Evropě. Německý index DAX za celý uplynulý obchodní týden poklesl o 0,25 %. Rovněž i britský index FTSE 100 za celý minulý obchodní týden na své hodnotě ztratil, a to o 0,72 %. Naopak hlavní index eurozóny Euro Stoxx 50 za celý minulý obchodní týden vzrostl o 1,26 %. Zisky si ke své hodnotě za celý minulý obchodní týden přičetl i francouzský index CAC 40, a to 0,36 %. Smíšeně se akciovým trhům v uplynulém týdnu dařilo i na asijských burzovních parketech. Japonský index Nikkei tak za celý minulý obchodní týden vzrostl o 2,06 %. Hongkongský akciový index Hang Seng za celý uplynulý obchodní týden zaznamenal ztrátu. Konkrétně si ze své hodnoty odečetl 0,63 %. Minulý týden v úterý a ve středu rovněž proběhlo ostře sledované měnově-politické zasedání americké centrální banky Fedu neboli tzv. FOMC. Fed na tomto zasedání nakonec dle předběžných očekávání po tři čtvrtě roce snížil úrokovou sazbu v USA o 25 baz. bodů. Tento krok Fedu byl ale v souladu jak s očekáváním trhu – ve kterém bylo toto očekávání již několik týdnů zaceněno, tak i s neskrývavou představou o snížení sazeb ze strany nové americké vlády. Vláda pod taktovkou D. Trumpa totiž chce zpřístupnit v duchu své premisy MAGA úvěrování tamějším podnikům a závodům, které jsou v posledních letech známé spíše pro svou upadající produkci a prosperitu. Nejčastěji se jedná o typicky o středně velké, ale i velké americké společnosti působící velice často ve strojírenském průmyslu. Zde byl totiž pokles aktivity již v posledních delších letech ze všech odvětví v USA prakticky nejcitelnější. Což se týkalo i některých velmi tradičních amerických výrobců a značek. Zároveň chce americká vláda investorům a obchodníkům vytvořit atraktivnější podmínky pro jejich potenciální investice v USA.
Nová americká administrativa “tlačí” na Fed ohledně snížení sazeb i z důvodu potenciálního snížení obsluhy už dnes tak enormně vysokého státního dluhu. Současně chce Trumpova administrativa více zatraktivnit a zpřístupnit úrokové sazby u hypoték pro zájemce z řad amerických občanů. Ty by se v důsledku snížení sazeb Fedem mohly již v dohledných měsících skutečně mírně snížit. Následně se ale dá očekávat v dohledných delších měsících v důsledku započatého trendu snižování sazeb v některých regionech USA menší růst cen nemovitostí. Jak jsem i nedávno psal, tak zároveň si americká vláda opět neskrývavě přeje oslabení amerického dolaru, který by následně mohl podpořit zejména oproti Číně a některým asijským tygrům doposud slabší americký export. Dále tedy díky snížení sazeb Fedem můžeme očekávat další oslabování dolaru a ve střednědobém horizontu naopak další velmi pravděpodobné zvyšování cen drahých kovů, v čele se zlatem a stříbrem pozitivně stimulovaných právě i díky slábnoucímu americkému dolaru. V posledních dnech potom pozorujeme i velice silný nárůst cen na trhu s platinou. Základní úroková sazba v USA se tudíž začne pohybovat v pásmu už jen mezi 4 až 4,25 %. Do konce roku nás pak čekají ještě dvě zasedání Fedu, a to v říjnu a prosinci. Na těch se ale předpokládá další snížení sazeb, a to o minimálně 25 bazických bodů na každém zasedání. Na konci letošního roku se tedy sazby v USA s velkou pravděpodobností sníží ještě minimálně o 50 baz. bodů. Nutno podotknout, že trhy jsou tomuto narativu již jaksi nastavené a tyto popisované kroky Fedu jsou v trzích zaceněny. Ceny zlata ke konci minulého obchodního týdne vzrostly. Což byl pro zlato již pátý týdenní růst po sobě. Spotové zlato se tak ke konci páteční seance obchodovalo okolo 3 655 dolarů za trojskou unci. S tím že, o dva dny dříve ve středu dosáhlo svého dalšího historického maxima, a to tentokrát 3 707,40 dolarů za trojskou unci. Prosincové futures kontrakty na zlato ke konci minulého obchodního týdne také vzrostly, a to o 0,3 % na konečných 3 688,6 dolarů za trojskou unci. Vyhlídka na další snižování sazeb Fedu v nadcházejících měsících tím pádem částečně pozvedla atraktivitu zlata čili oproti akciím nevýnosného aktiva, které má tendenci si dobře vést právě v prostředí nižších úrokových sazeb. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel poblíž hranice 115 000 dolarů za BTC.