B.I.G. news - 25. března 2026

Americké akciové trhy v pátek výrazně oslabily a zaznamenaly tak již čtvrtý týdenní pokles v řadě. Negativní sentiment mezi investory nadále pramení především z pokračujícího napětí na Blízkém východě. Hlavní indexy uzavřely v červených číslech zejména poté, co se objevily zprávy o možném nasazení amerických pozemních sil v Íránu. Index S&P 500 tak ke konci uplynulého obchodního týdne oslabil o 1,5 % na konečných 6 508,32 bodu, technologický Nasdaq Composite si ze své hodnoty odepsal 2 % a zakončil tak páteční seanci na konečných 21 647,61 bodech a index Dow Jones poklesl o 1 % na konečných 45 576,83 bodů. Za celý uplynulý obchodní týden pak index S&P 500 ze své hodnoty ztratil celkem 1,9 %, technologický index Nasdaq i index Dow Jones za celý minulý obchodní týden shodně klesly o 2,1 %. Od začátku roku je tedy index S&P níže o 4,9 %, a index Nasdaq dokonce o 6,9 % a index Dow Jones od začátku roku poklesl o 5,2 % Současně prudce zdražila ropa, která se dostala na nejvyšší hodnoty za více než tři a půl roku. Na trzích tedy následně opět převládl odklon od rizikovějších aktiv. Investoři pak ve velkém prodávali americké státní dluhopisy, což vedlo k výraznému růstu jejich výnosů. Největší tlak tak pocítily sektory citlivé na vývoj úrokových sazeb, zejména technologie a utility. K nervozitě na trzích přispěla také tzv. událost čtyřnásobného čarodějnictví (quadruple witching), která nastává čtyřikrát ročně. Při ní totiž dochází k expiraci čtyř druhů derivátů – futures na indexy, opce na indexy, akciové opce a futures na jednotlivé akcie. Tentokrát šlo o kontrakty v celkové hodnotě zhruba 4,7 bilionu dolarů. Dle nedávno zveřejněných informací připravili představitelé Pentagonu detailní scénáře pro případné nasazení amerických pozemních sil v Íránu. Například agentura Reuters nedávno uvedla, že USA posílají do regionu tisíce dalších mariňáků a námořníků. Výprodej dluhopisů, který začal na konci února po americko-izraelském útoku na Írán, v pátek dále zesiloval. To vedlo k dalšímu růstu výnosů a prohloubení tlaku na akciové trhy. Výnos desetiletých amerických dluhopisů stoupl o 10 bazických bodů na 4,384 % a od začátku konfliktu se zvýšil už o 32 bodů. Dvouleté dluhopisy přidaly 6 bazických bodů na 3,894 %, přičemž za poslední měsíc jejich výnos vzrostl o 42 bodů. Současný vývoj na finančních trzích je tedy ovlivněn především růstem cen ropy a růstem výnosů dluhopisů. Vyšší výnosy potom ale negativně dopadají na sektory citlivé na úrokové sazby. S tím, že drahá ropa udržuje geopolitická rizika v popředí zájmu investorů a je tak aktuálně v očích účastníků trhu jedním z nejsledovanějších instrumentů. Na začátku tohoto obchodního týdne čili po uzavření pondělní seance se ale akciovým trhům po delší době prakticky po celém světě, až na britský index FTSE 100, dařilo. Naproti po úterní obchodní seanci uzavřely trhy po celém světě spíše smíšeně.

Investoři a obchodníci se tudíž uchylují spíše k opatrnějším strategiím a objevují se i první známky panických prodejů, které často předcházejí dosažení tržního dna. Stabilizace by potom mohla nastat až ve chvíli, kdy se uklidní situace na ropném trhu a výnosy desetiletých dluhopisů přestanou růst. Cena ropy Brent ale ke konci minulého obchodního týdne vzrostla o 2,9 % na 111,78 dolaru za barel, přičemž během dne se přiblížila až k úrovni 113,10 dolaru za barel. Ve čtvrtek ropa prudce zdražila dokonce až na 119 dolarů za barel, a to po izraelském útoku na plynové pole Jižní Pars. Írán následně reagoval údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v regionu, včetně zařízení v Kataru. Tyto útoky vyvolaly obavy z dlouhodobého narušení dodávek, a to i v případě, že by se podařilo znovu zajistit bezpečný průchod Hormuzským průlivem. Katar uvedl, že po zásahu zařízení Ras Laffan klesla jeho exportní kapacita o 17 % a opravy mohou trvat až pět let. Jelikož jde o významného dodavatele plynu pro Evropu, ceny plynu na kontinentu prudce vzrostly, což zvyšuje inflační tlaky. Americká administrativa se snaží zmírnit obavy trhů z dlouhodobého růstu cen ropy. Ministr financí USA S. Bessent totiž naznačil možnost uvolnění strategických ropných rezerv nebo zmírnění sankcí na část íránského exportu. Zlato ze své hodnoty za celý uplynulý obchodní týden odepsalo 10,4 %, což je nejhorší výsledek od roku 1983, a propad trvá již 8 dní v řadě. Futures kontrakty na zlato ke konci uplynulého týdne poklesly o 2,4 % na konečných 4 496,16 dolarů za unci a spotová cena zlata ke konci minulého týdne poklesla o 3,4 % na konečných 4 494,44 dolarů za unci. Pokles hodnoty zlata táhne hlavně silný americký dolar a vyhlídka, že úrokové sazby zůstanou delší období na vyšší úrovni. K tomu se přidávají i obavy z inflace kvůli drahé ropě, což následně dopomáhá snižovat atraktivitu zlata. Centrální banky proto postupují velice opatrně a se snižováním sazeb nespěchají. Bitcoin se ke konci týdne obchodoval poblíž úrovně 68 200 dolarů za BTC.