Bankovní rada ČNB se na svém druhém měnově-politickém zasedání v letošním roce dle očekávání rozhodla stejně jako na svých předchozích šesti zasedáních pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. Čtrnáctidenní repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro tento krok se bankovní rada opětovně rozhodla i přes to, že konflikt v Íránu zvyšuje ceny ropy a pohonných hmot. I tak se ale předběžně nepředpokládá výraznější ani dlouhodobý inflační šok. Jedním z hlavních důvodů pro setrvání sazeb na stávajících úrovních je tedy stále nízká míra inflace, která se na začátku letošního roku pohybuje výrazně pod dvouprocentním cílem ČNB. Růst cen paliv sice může následně inflaci mírně zvýšit, ale podle odhadů půjde jen o malý příspěvek v řádu desetin procentního bodu. Koruna navíc vůči hlavním měnám oslabila jen nepatrně, takže nepůsobí jako silný proinflační faktor. Někteří členové bankovní rady současně upozorňují na to, že česká ekonomika se stále postupně zotavuje z předchozích krizí a není přehřátá. Proto se aktuálně jako nejvhodnější jeví vyčkat na další data a úrokové sazby prozatím neměnit. Dalším argumentem pro ponechání úrokových sazeb na restriktivnějších, a tedy vyšších úrovních jsou rovněž i nadále silným tempem se zvyšující ceny nemovitostí, ceny nájemného z bytu a ceny v sektoru služeb. Zejména pak především velice citelně v pohostinství a ubytovacích službách. Dalším důvodem ponechat sazby na stávajících úrovních je i rychlejší tempo růstu mezd. Pokud by se situace na energetických trzích uklidnila a zároveň inflace ve službách začala zpomalovat, mohla by se později znovu otevřít debata o dalším snížení sazeb. Naproti tomu výraznější růst inflace a možné pokračující boje na Blízkém východě by tím pádem mohly tento scénář naopak odsunout. Staronově nastavené úrokové sazby začaly být platné od pátku 20. března. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB proběhne již 7. května.

Jak dopadla data ohledně únorové inflace v EU a které státy mají nejnižší inflaci?
Další velice důležitou zprávou posledních dní je, že inflace v Evropské unii v únoru dle nedávno zveřejněných dat Eurostatu mírně zrychlila a meziročně tak dosáhla 2,1 %, zatímco v lednu dosáhla rovných 2 %. Oproti tomu v Česku cenový růst zpomalil – podle harmonizovaných dat klesl z 1,2 % na 1 %. V rámci eurozóny inflace činila inflace 1,9 %, což odpovídá dřívějším odhadům. Před rokem byla inflace jak v EU, tak v eurozóně i v Česku vyšší. Nejpomalejší zdražování zaznamenalo Dánsko (0,5 %). Česko (1 %) si po velice dlouhé době hned za Kyprem (0,9 %) připisuje třetí nejnižší míru inflace v
celé sedmadvacítce. Naproti tomu nejrychleji rostly ceny v Rumunsku (8,3 %), následované Slovenskem (4 %) a Chorvatskem (3,9 %). V těchto zemích se inflace naopak již několik měsíců drží na stále poměrně vysokých hodnotách. Ve většině států se inflace meziměsíčně buď snížila, nebo stagnovala, zatímco v části zemí vzrostla. Hlavním zdrojem růstu cen byly služby, významně se podílely také potraviny, alkohol a tabák. Podle dat ČSÚ inflace v Česku rovněž klesla, a to na 1,4 % z lednových 1,6 %, což představuje nejnižší hodnotu od roku 2016.
A jak se v Česku v minulém roce 2025 dařilo bankám a spořitelnám?
Současně velice podstatnou zprávou je, že český bankovní sektor pak v roce 2025 zaznamenal v roce velmi silný rok. Celkový čistý zisk bank a spořitelen se totiž zvýšil na 126,8 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 5,3 miliardy korun. Zároveň se zvětšila i bilanční suma bank, a to na 11,431 bilionu korun (o 803 miliard více než rok předtím). K lepším výsledkům přispělo hlavně příznivé ekonomické prostředí. Úrokové sazby sice klesly, ale zůstaly dostatečně vysoko na to, aby si banky udržely solidní marže, a zároveň podpořily větší zájem o úvěry. Banky navíc v některých případech rozpouštěly dříve vytvořené rezervy, jelikož očekávaná rizika se nenaplnila. Příjmy z hlavní činnosti vzrostly o 12 miliard na celkových 260,2 miliardy korun. Zatímco úrokové výnosy klesly (na 451,9 miliardy), banky si polepšily na poplatcích a provizích, které jim přinesly 70,1 miliardy korun. Výsledky hospodaření bank a spořitelen v ČR jsou sice velmi dobré, ale růst ziskovosti už není tak rychlý jako v předchozích letech a postupně se vrací k běžným hodnotám. Společnosti sice méně investovaly, ale zároveň se neobjevovalo výrazné množství bankrotů. Velké banky navíc i nadále podléhají mimořádné dani z neočekávaných zisků, její skutečný přínos ale zřejmě nebude výrazný – očekává se totiž výběr jen ve stovkách milionů korun.