B.I.G. news - 22. ledna 2026

Mezinárodní měnový fond (MMF) v nejnovější aktualizaci svého ekonomického výhledu mírně zlepšil výhled na vývoj světové ekonomiky v letošním roce. Nově počítá s globálním růstem 3,3 %, což je o 0,2 procentního bodu více než na podzim. Hlavním důvodem je výrazný nárůst investic do moderních technologií, především do umělé inteligence (AI), zejména v Severní Americe a Asii, který vyvažuje nejistotu plynoucí ze změn v obchodní politice. Pro rok příští fond své odhady neupravil a dál očekává, že světová ekonomika poroste tempem 3,2 %. Aktualizace se soustředí pouze na největší ekonomiky, takže ČR v ní zahrnuta není. Ve USA letos MMF očekává růst ekonomiky 2,4 %, což představuje zlepšení o 0,3 bodu, zatímco výhled na příští rok mírně zhoršil na 2 %. Eurozóna by letos měla růst o 1,3 % a v roce následujícím o 1,4 %, přičemž letošní odhad je o 0,1 bodu vyšší než dříve. Pozitivní revize se týká i Číny, kde má hospodářství letos vzrůst o 4,5 % (o 0,3 bodu více), avšak v příštím roce tempo zpomalí na 4 %. Co se týče Indie, tak ta si dle MMF udrží silné tempo. Fond totiž pro letošek zvýšil odhad jejího růstu na 6,4 % a stejnou hodnotu očekává i v příštím roce. V oblasti inflace fond uvádí, že loni ve světě dosáhla 4,1 %, letos by měla klesnout na 3,8 % a v roce 2027 dále zpomalit na 3,4 %. V porovnání s říjnovou prognózou jde jen o drobné úpravy. MMF zároveň upozorňuje, že v USA bude návrat inflace k cíli pomalejší než v ostatních velkých ekonomikách. Zhoršení výhledu se týká Ruska, jehož ekonomiku nadále zatěžují sankce související s invazí na Ukrajinu. Pro letošek MMF snížil odhad růstu na 0,8 %, příští rok by měl růst zrychlit na 1 %, což je ale stále o 0,1 bodu méně, než se čekalo na podzim. Dle fondu bude globální ekonomiku v letošním roce podporovat také rozpočtová a měnová stimulace, relativně uvolněné finanční podmínky a schopnost firem se přizpůsobovat. Za hlavní riziko MMF označuje možné přecenění přínosu AI pro produktivitu, které by mohlo vést k omezení investic a vyvolat prudké korekce na finančních trzích, s dopadem i na majetek domácností.

Další velice podstatnou zprávou je, že ministerstvo financí upravilo, a to směrem nahoru svůj pohled na vývoj české ekonomiky v letošním roce. Podle nové prognózy by měl HDP vzrůst o 2,4 %, zatímco ještě na podzim resort počítal s růstem 2,2 %. Současně byl mírně navýšen i odhad loňského výkonu ekonomiky na 2,5 %. Nová čísla ministerstvo představilo v podkladech pro Výbor pro rozpočtové prognózy. Cenový vývoj by měl být letos příznivější, než se dříve čekalo. Průměrná inflace má dosáhnout 2,1 %, což je o 0,2 bodu méně než v předchozí predikci. V příštím roce by se tempo růstu spotřebitelských cen mělo dál zpomalit z 2,5 % na 2,1 %, k čemuž výrazně přispěje přesunutí plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Stejně jako v minulém roce bude hospodářský růst tažen především spotřebou domácností a veřejného sektoru, nově se ale výrazněji zapojí také investice, které by měly letos vzrůst o 3,1 % po loňském zvýšení o 0,9 %. Za lepšími vyhlídkami stojí rychlejší růst mezd, vyšší veřejné výdaje na infrastrukturu, levnější dovoz energií i pozitivní impulzy ze zahraničí, včetně očekávaného stimulačního balíčku Německa. Situace na trhu práce by měla zůstat napjatá. Míra nezaměstnanosti má letos setrvat na 2,8 %, přičemž úbytek pracovních míst v průmyslu vyváží silná poptávka ve stavebnictví a službách. To bude dál podporovat růst mezd – jejich celkový objem se má zvýšit o 6,3 %, po loňském růstu 7,3 %. Nová makroekonomická prognóza bude zároveň sloužit jako základ pro výpočet příjmů státního rozpočtu, o jehož podobě má vláda jednat příští týden. Česko prozatím funguje v rozpočtovém provizoriu. Ministerstvo zároveň očekává, že letos dojde k navýšení inkasa většiny daní. Výjimkou budou daně z příjmů firem, kde se projeví ukončení windfall tax. Příjem z daně z příjmu fyzických osob má dosáhnout 312,8 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 7,8 %. U daně z příjmu právnických osob se počítá s inkasem 363,8 miliardy korun, což činí meziročně pokles o 7,4 miliardy. Daň z přidané hodnoty by měla letos přinést 651,7 miliardy korun, tedy o 4,6 % více než loni.

Rovněž důležitou zprávou posledních dní pak je, že tempo růstu cen v Evropské unii se na konci roku dál mírně zvolnilo. Dle dat Eurostatu dosáhla meziroční inflace v prosinci 2,3 %, zatímco v listopadu činila 2,4 %. Česká republika si ve stejném období udržela inflaci na úrovni 1,8 %. Což ji zařadilo mezi země s nejnižším růstem cen v celé EU – konkrétně na páté místo. S tím, že dle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny v Česku v prosinci zvýšily meziročně o 2,1 % čili stejně jako v listopadu. ČNB v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu na 3,5 %, kde se drží už od května loňského roku. Nejpomalejší zdražování zaznamenal v prosinci Kypr, kde ceny meziročně vzrostly jen o 0,1 %. Na opačném konci žebříčku se ocitlo Rumunsko s inflací 8,6 %. V rámci Visegrádské skupiny zůstalo Česko zemí s nejnižší inflací – Polsko vykázalo 2,5 %, Maďarsko 3,3 % a Slovensko se potýkalo s inflací na úrovni 4,1 %. V samotné eurozóně inflace v prosinci klesla na 1,9 % z listopadových 2,1 %. Eurostat tím zároveň zpřesnil svůj původní odhad, který hovořil o hodnotě 2 %. Růst cen se tak v zemích platících eurem znovu dostal pod dvouprocentní inflační cíl ECB, pod nímž se naposledy nacházel v květnu loňského roku. Evropská centrální banka v prosinci podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a depozitní sazba tak zůstala na 2 %. Zároveň dala najevo, že se změnami měnové politiky nebude spěchat. O dalším nastavení úrokových sazeb má ECB rozhodovat již začátkem února.