B.I.G. news - 25. srpna 2025
Ministerstvo financí minulý týden zlepšilo svůj odhad ohledně růstu české ekonomiky. České hospodářství by tak dle této prognózy mělo v letošním roce růst tempem 2,1 %. Inflace by se pak dle Ministerstva financí měla za celý letošní rok pohybovat v průměru na úrovni 2,4 %. Hodnota inflace v EU činila v červenci v průměru 2,4 %. V ČR dle Eurostatu inflace v červenci poklesla na 2,5 %, což bylo měně, než jak ji vyhodnotil Český statistický úřad (2,7 %). Více informací se jako obvykle dozvíte v následujícím díle B.I.G. news.
V průběhu minulého týdne zlepšilo Ministerstvo financí v rámci svého odhadu růst české ekonomiky. Česká ekonomika tak dle Ministerstva financí poroste v tomto roce o něco svižněji, než jak se původně očekávalo. Ministerstvo financí (MF) ve své aktuální makroekonomické predikci totiž zlepšilo výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,1 %. S tím, že v dubnu počítalo s růstem pouze o 2 %. Pro rok 2026 MF očekává růst českého hospodářství ve výši dvou procent, což je oproti dřívějšímu odhadu mírné zpomalení. Hodnota inflace by se potom za celý letošní rok měla pohybovat v průměru na 2,4 %. V příštím roce by pak míra inflace měla mírně poklesnout, a to na 2,3 %. Míra nezaměstnanosti dle těchto odhadů zůstane v ČR nízká. V tomto, ale i v příštím roce by se měla pohybovat okolo 2,6 až 2,7 %. Dle ministra financí čísla potvrzují, že česká ekonomika se postupně vrací k udržitelnému a stabilnímu růstu
Jaké budou dopady cel a vliv německé ekonomiky?
Ministerstvo financí do své prognózy nově zapracovalo i očekávané potenciální dopady amerických cel na dovoz z Evropské unie. Tato opatření tedy dle odhadů MF zpomalí růst české ekonomiky o 0,3 procentního bodu v letošním roce a o 0,4 bodu v roce 2026. Zároveň by ale v roce 2026 mohl růst českého hospodářství podpořit stimulační balíček německé vlády. Jeho vliv by následně mohl přispět k růstu české ekonomiky o 0,2 až 0,3 procentního bodu.
Domácí spotřeba a rostoucí mzdy táhnou české hospodářství
Pomyslnými hnacími motory českého hospodářského růstu jsou tak nadále především domácí spotřeba a vládní výdaje. Spotřeba domácností má letos vzrůst o 3 %, v příštím roce o 2,9 %. Vládní výdaje porostou v tomto roce o 1,9 % a v roce 2026 o 1,4 %. V roce 2026 se potom očekává ještě větší oživení investiční aktivity. Investice by tudíž měly v příštím roce růst o 2,9 %.
Což bude poměrně markantní růst, zejména pak v porovnání s letošní stagnací. Mzdy letos dle této predikce porostou nominálně o 6,6 %, příští rok už by ale měly zpomalit, a to na tempo růstu 5,4 %. Ve srovnání se stabilní a již nižší inflací se rovněž předběžně očekává i další citelnější růst reálných mezd.
Jaké jsou predikce ostatních institucí?
Predikce ministerstva financí se potom ve své podstatě shoduje i s výhledem České bankovní asociace (ČBA), který byl zveřejněn během středy. Česká národní banka je ale o něco optimističtější než dvě zmiňované předchozí instituce, jelikož pro letošní rok očekává růst HDP o 2,6 %. Průměrnou hodnotu inflace za celý letošní rok ČNB odhaduje ve výši 2,6 %.
Inflace v EU v červenci vzrostla na 2,4 %, v ČR poklesla na 2,5 %
Růst spotřebitelských cen v celé EU se dle Eurostatu v červenci zvýšil, a to na 2,4 % z červnového tempa 2,3 %. Míra inflace v ČR dle Eurostatu z meziročního srovnání ale naopak klesla. Z červnové hodnoty 2,8 % tak poklesla na 2,5 %. Což bylo o 0,2 % méně, než kolik zaznamenal tuzemský ČSÚ (2,7 %). Meziměsíčně se pak ceny v EU zvýšily o 0,1 %, v eurozóně ale zůstaly beze změny. Nejnižší míru inflace zaznamenal z meziročního srovnání v červenci Eurostat na Kypru, a to 0,1 %. Následně a už prakticky nepřekvapivě zaznamenal Eurostat druhou nejnižší míru inflace v EU ve Francii, kde inflace činila 0,9 %. Francie se tím pádem řadí mezi top zemí unie, co se do udržení inflace okolo jednoho procenta týče už delší měsíce v řadě. A to jaksi navzdory opět nezanedbatelně rostoucí domácí spotřebě. Nezanedbatelný vliv na nižší spotřebitelské ceny v této rozlohou největší zemi EU měla v neposlední řadě i tamější silná zemědělská produkce, ale i obnovená produkce elektřiny z jaderných a vodních zdrojů. Ta byla sice v průběhu července mírně snížena z důvodu opětovného sucha, ale nikoli na tak dlouho a toliko masivně jako minulý a předminulý rok. Tehdy totiž extrémní sucho tohoto suverénně největšího energetického hegemona celé EU silně potrápilo a snížilo tedy produkci elektřiny u velké části jak jaderných, tak velice značně i u vodních zdrojů energie. Třetí zemí, ve které se inflace udržela v tolerančním pásmu dvou procentního inflačního cíle, je Irsko. Zde byla míra inflace za celý červenec na hodnotě 1,6 %. Naproti tomu nejvíce ze všech států sedmadvacítky, a to o 6,6 %, vzrostly z meziročního pohledu spotřebitelské ceny opětovně v Rumunsku. Hodnota inflace v červenci ale potrápila i Estonsko, kde míra inflace činila 5,6 %. Na Slovensku pak byla hodnota inflace stále poměrově k celounijnímu průměru na vyšších hodnotách, a to konkrétně na úrovni 4,6 %
