B.I.G. news - 2. srpna 2025

Nedávno byla zveřejněna poměrně překvapivá data ohledně výraznějšího navýšení státního dluhu v první polovině letošního roku. Český státní dluh tak v prvním pololetí letošního roku narostl především v důsledku toho, že stát uskutečňoval prodeje státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu. Státní dluh v první polovině roku vzrostl ale i z důvodu průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Na konci první poloviny letošního roku rozpočtový deficit tudíž činil 152,4 miliardy českých korun. Co ale mělo na nárůstu státního dluhu zejména v posledních měsících takový vliv a proč vlastně státní dluh tak svižně stoupal? Na zadlužování státu se totiž v současné době projevuje nejen navyšování mandatorních výdajů, ale i s novou americkou administrativou opětovně prosazované navyšování výdajů na vlastní obranu a následné vyzbrojování jednotlivých evropských ekonomik v rámci jejich HDP. Podíváme-li se ale na tato překvapivá data ohledně nárůstu českého státního dluhu za celou první polovinu letošního roku v širším kontextu i s ohledem na okolní státy, zjistíme, že tento náhlý nárůst dluhu se i právě v důsledku masivnějších výdajů na obranu týkal rovněž i valné většiny států Evropy. To potom prakticky ještě pod mnohem větším tlakem americké vlády v kontextu války na Ukrajině, než jak tomu bylo v předešlém prvním mandátu prezidenta D. Trumpa. Americká vláda následné výrazné navyšování výdajů na vlastní obranu evropských států “tlačí” již nad 2 %, respektive na 3 % HDP. Americká administrativa jakožto hegemon NATO se pod taktovkou prezidenta D. Trumpa tudíž této premisy stále drží a nejspíš ani v dohledných letech z ní nebude chtít polevovat. Další markantní výdaje na vlastní obranu tak evropské státy jaksi musely vzít zcela vážně.

Jaké ale může mít rozumné navyšování státního dluhu zároveň pozitiva?

Nehledě pouze na popisované vyzbrojování státu, jde pak v první řadě o eventuální podporu ekonomického růstu. Navýšený státní dluh, pokud je tedy kloudně a smysluplně využíván, může následně financovat infrastrukturní investice čili tolik potřebnou infrastrukturu, vzdělávání, zmiňovanou a v prvním pololetí v rámci výdajů velmi viditelnou obranu, vědu a výzkum, zdravotnictví či třeba i udržitelné projekty s dlouhodobou návratností. Zároveň mírnější růst státního dluhu může posloužit i jako tzv. proticyklický nástroj. V době recese totiž vládě dané země umožňuje dluh do jisté míry stimulovat ekonomiku bez nutnosti okamžitého nárůstu daní a tím pádem i následného menšího finančního zatížení zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků. V současnosti jsou pak úroky evropských vládních dluhopisů i nadále relativně nízké. ČR se tak stále vyplácí financovat růst a kýžené investice s poměrně nízkým nákladem. Deficit státního dluhu se rovněž prohlubuje i kvůli dočasným šokům a výjimkám v rámci finanční pomoci při nečekaných a ve většině případů přírodní katastrofou zapříčiněných situacích. Státní dluh se zároveň může navýšit o výdaje na řešení velice finančně náročných oprav a renovací například po povodňových škodách. Takovouto situaci ze září minulého roku potom máme ještě dnes před očima.

I tyto výdaje mohou být do jisté míry oprávněně navýšené, jelikož jejich přínosem je ochrana nejen lidských životů, ale i infrastruktury a majetků. Stát si naproti tomu v takovýchto nejen ekonomicky těžkých dobách může v rámci svých náhlých a neodkladných vysokých výdajích od lidí/investorů půjčit například prostřednictvím povodňových dluhopisů či tzv. pokladničních poukázek čili dluhových papírů s kratší dobou splatnosti, povětšinou do jednoho roku. Stát pak lidem a dalším subjektům postihnutým povodněmi častokrát poskytuje na obnovení škod, ve většině případů škodných událostí ruka v ruce s výplatami pojistného plnění od daných pojišťoven, například i bezúročné půjčky na rychlé a důstojné obnovení jejich životní úrovně a majetku. V dalším připravovaném článku si naopak blíže popíšeme negativa nejen ohledně zvyšování českého státního dluhu, ale podíváme se současně také i na navyšování státního dluhu u ostatních ekonomik EU a potažmo i u dalších světových ekonomik.