B.I.G. news - 2. března 2026

Americké akciové trhy v pátek uzavřely ještě před sobotní mohutnou intervencí USA do Íránu v červených číslech, jelikož pokračující slabé nákupy v technologickém sektoru spolu s horšími, než očekávanými údaji o inflaci výrobců negativně ovlivnily náladu investorů. Celkově pak newyorská burza zaznamenala svůj nejhorší měsíční výkon od března loňského roku. Index S&P 500 ke konci uplynulého obchodního týdne poklesl o 0,5 % a uzavřel tak na konečných 6 877,36 bodech, technologicky zaměřený Nasdaq Composite ze své hodnoty ztratil 0,9 % a uzavřel na konečných 22 668,21 bodech a index Dow Jones poklesl o 1,1 % a uzavřel na konečných 48 977,18 bodech. Společnost Nvidia, nejhodnotnější společnost na světě, byla ve čtvrtek největší váhou na Wall Street, když se propadla o více než 5 %, a to i přes své vysoké čtvrtletní zisky. Otázky ohledně dalších výnosů pro akcionáře, zejména po prudkém nárůstu hotovostních zůstatků společnosti, tak zatížily akciové trhy, stejně jako výběr zisků po silném nárůstu před zveřejněním výsledků jejího hospodaření.

Newyorská burza zaznamenala nejhorší měsíc od března minulého roku
Rozšířený akciový index S&P 500 zaznamenal nejhorší měsíční výkon od března loňského roku, kdy tedy pouze za měsíc únor poklesl tento index o 0,9 %. Stejného milníku dosáhl i index Nasdaq, který za měsíc klesl dokonce o 3,4 %. Naproti tomu jeden z nejstarších akciových indexů na světě - index Dow Jones dokázal vykázat měsíční zisk 0,2 %. To pak zejména z důvodu vysokého zastoupení tzv. defenzivních akciových titulů představujících tradiční segmenty, které zastupují přeneseně řečeno spíše offline svět. Jedná se především o spedici, výrobu a zpracování potravin, výrobu a distribuci drogistického zboží, vodohospodářství, logistiku či obchod se spotřebním zboží. Nálada na trzích se dostala pod tlak hned z několika faktorů, jako je geopolitické napětí, vývoj obchodu a měnící se pohled na umělou inteligenci a její potenciální převratné schopnosti. Měsíc únor v rámci jednotlivých sektorů rovněž ukázal velmi silné rozšíření pozic, jelikož investoři a obchodníci se velmi významně přesunuli z technologických akcií do jiných sektorů a oblastí trhu. Zejména pak do již zmíněných defenzivních neboli proticyklických akciových titulů, zastupující převážně klasické a konvenční sektory. Jedná například o společnosti jako je Coca Cola, Procter and Gamble či McDonald’s. Tedy společnosti, které i v dobách větších či menších hospodářských krizí fungují prakticky obdobně a velice stabilně jako v dobách větších ekonomických růstů. Nadále poměrně rezistentní inflace v USA zůstává klíčovým rizikem pro budoucí pohyby úrokových sazeb po zbytek roku, což podtrhuje křehkou rovnováhu ekonomiky a trhů. Mnoho ekonomů a správců aktiv však nadále věří, že umělá inteligence (AI) je v nadcházejících letech připravena zvýšit produktivitu a ziskovost široké škály společností, obdobně jako internet na přelomu století. To pak i poměrně výrazně vyklesaných společností tzv. skupiny Magnificent Seven. Do které spadají například společnosti jako je Amazon, Meta či Microsoft, u kterých se v posledních týdnech právě na jejich snížených valuacích markantněji projevil výprodej v technologickém sektoru.

V pátek potom silný růst akcií zaznamenala společnost Netflix, jež odmítla zvýšit nabídku pro koupi společnosti Warner Bros. Akcie společnosti Netflix tak v pátek vzrostly o přibližně 14 % poté, co tento streamovací gigant oznámil, že nezvýší svou nabídku za Warner Bros Discovery. To se stalo poté, co Warner určil, že lepší nabídkou je zvýšená nabídka 31 dolarů za akcii od Paramount Skydance. Akcie společnosti Paramount tak během jediného dne vzrostly o téměř 21 %. S tím, že naopak akcie společnosti Warner Bros. ke konci minulého obchodního týdne poklesly o přibližně 2 %. Odmítnutí Netflixu dále usilovat o společnost Warner Bros totiž představuje konec jedné z potenciálně největších fúzí ve filmovém průmyslu v historii. Nejvíce z velkých známých společností ke konci uplynulého týdne vzrostly akcie výrobce výpočetní techniky společnosti Dell Technologies, a to o výrazných zhruba 22 %. Nastalo tak poté, co tato společnost dosáhla rekordních čtvrtletních výsledků v důsledku rostoucí poptávky po serverech s umělou inteligencí. Cena zlata byla v průběhu února podpořena rostoucím geopolitickým napětím a ekonomickou nejistotou. Ke konci uplynulého obchodního týdne se pak cena spotového zlata zvýšila o 1,5 % na konečných 5 261,81 dolarů za trojskou unci a futures kontrakty na zlato s dobou splatnosti v dubnu vzrostly o 1,7 % na 5 280,26 dolarů za trojskou unci. Spotové zlato se v únoru obchodovalo o více než 8 % výše, a to poté co se z velké části odrazilo od minim dosažených na začátku února co se spekulativní růst cen zlata během několika dní otočil. Spotové ceny zlata tak začátkem února poklesly až na úroveň 4 404,12 dolarů za trojskou unci. Hodnota Bitcoinu se v neděli 1. března ve 13:00 (SEČ) pohybovala poblíž úrovně 66 500 dolarů za BTC.