B.I.G. news - 2. února 2026

Americké akciové trhy zakončily uplynulý obchodní týden v záporných číslech. To pak zejména z důvodu pro investory poměrně nepřesvědčivých výsledků některých společností v rámci jejich zveřejňovaných dat hospodaření (Earnings) za čtvrtý kvartál minulého roku. Což se poměrně překvapivě týkalo i technologické společnosti Microsoft. Rostoucí nervozita investorů a obchodníků tak akciové trhy následně poslala do červených čísel. Index S&P 500 si v týdenním srovnání mírně polepšil (3,4 %), indexy Dow Jones (- 0,42 %) a technologický index Nasdaq (-1,7 %) ale zakončily uplynulý obchodní týden v červených číslech. Obchodování ke konci týdne navíc výrazně poznamenaly obavy z dalšího vývoje měnové politiky, možných inflačních tlaků, ale i politické nejistoty ohledně nového vedení americké centrální banky - Fedu. Páteční seance pak přinesla prakticky plošný pokles hlavních indexů. Index Dow Jones si ze své hodnoty odepsal téměř 180 bodů a uzavřel těsně pod hranicí 49 tisíc bodů. Index S&P 500 klesl o více než 0,4 % a technologický index Nasdaq zaznamenal nejvýraznější propad, když ke konci obchodního týdne ze svého hodnoty ztratil téměř 1 %. Slabší závěr obchodního týdne byl výsledkem kombinace několika negativních faktorů, které investoři a obchodníci vyhodnocovali současně. Výraznou roli pak sehrála především zpráva o tom, že prezident USA D. Trump nominuje za končícího Jeroma Powella na postu nového předsedy Fedu právě bývalého guvernéra Fedu Kevina Warshe. Finanční trhy pak ale tuto volbu interpretovaly jako signál opatrnějšího, a tedy spíše jestřábího přístupu k měnové politice v USA. A to i přes to, že se očekává, že K. Warsh by mohl podporovat nižší úrokové sazby. Investoři a obchodníci ale nevěřili, že by byl ochoten přistoupit k tak razantnímu uvolňování politiky v USA, jakou by si část trhu případně přála.

Jaké další faktory přispěly k poklesům na akciových trzích?
Napětí na trzích potom nadále posilovala čerstvě zveřejněná makroekonomická data. Prosincový růst cen výrobců totiž překonal předběžná očekávání, což znovu otevřelo debatu o tom, zda se inflace v příštích měsících znovu nezrychlí. Tyto obavy se tak okamžitě promítly do posílení amerického dolaru, a tedy následně i do velice prudkého poklesu cen drahých kovů - především u cen zlata a stříbra. Dalším zdrojem nejistoty se stala politická situace v americkém Kongresu. Investoři začali znovu zohledňovat riziko možného uzavření americké vlády poté, co se v americkém senátu objevily nové překážky bránící schválení dohody o financování federálních úřadů. I když se předběžně předpokládá, že případný „shutdown“ by byl nejspíš krátkodobý, trhy na tuto možnost reagovaly opatrně. Výsledková sezóna (Earnings) velkých amerických společností potom účastníkům trhu přinesla spíše rozporuplný a smíšený dojem. Například akcie společnosti Apple se po zveřejnění hospodářských výsledků dokázaly vzpamatovat z úvodních ztrát a obchodní týden pak nakonec uzavřely mírně výše. Tato technologická společnost totiž představila silný výhled růstu tržeb, zároveň však ale upozornila na tlak rostoucích cen paměťových čipů na a možné nižší marže. Naprosto opačný vývoj zaznamenala společnost Microsoft, jejíž akcie utrpěly největší denní propad od jara 2020. Stalo se tak po uzavření čtvrteční seance, kdy tato společnost poklesla zhruba o 10 %. Nastalo tak poté, co investory zklamala dynamika růstu cloudového odvětví tohoto giganta.

Jak se v uplynulém obchodním týdnu (ne)dařilo velkým známým společnostem?
Slabší výkon zaznamenaly také i akcie společnosti Meta, a to po předchozích velmi růstových seancích. Pozitivní impulzy naopak přišly z jiných částí trhu. Akcie Tesly posílily poté, co se objevily spekulace o možných dohodách mezi SpaceX a dalšími společnostmi E. Muska. Výrazný růst zaznamenala rovněž telekomunikační společnost Verizon, která investory přeneseně řečeno potěšila svým silným výhledem zisků a free cashflow neboli volného peněžního toku. K růstu přispěl i rekordní přírůstek nových zákazníků v oblasti bezdrátových služeb během svátečního období. Dobrou akceptaci svých zveřejněných výsledků hospodaření zaznamenala rovněž i společnost Colgate-Palmolive, a to díky optimistické prognóze tržeb, podpořené stabilní poptávkou na zahraničních trzích. Z pohledu sektorů se nejhůře dařilo těžařským společnostem a společnostem podnikajících v odvětví tzv. materials, jejichž akcie totiž v častých případech klesaly spolu s cenami drahých kovů. Na opačném konci spektra se potom ocitly defenzivní spotřební tituly, které investoři vyhledávali jako bezpečnější alternativu v nejistém prostředí. Menší firmy reprezentované indexem Russell 2000 sice v pátek zaostaly, avšak celý měsíc zakončily s výrazným ziskem, který nakonec překonal i výkonnost hlavních indexů. Dow Jones si navíc v lednu připsal již devátý růstový měsíc v řadě, čímž dosáhl nejdelší série nepřerušeného růstu za posledních několik let. Na trzích s drahými kovy pak panuje silný výprodej, při němž si zlato během páteční seance odepsalo zhruba 5,5 % a stříbro více než 8 %. Už v pátek přitom přišel prudký zlom, kdy se cena stříbra propadla až o 27 %. Z ranních maximálních ztrát se sice ceny částečně vzpamatovaly, ale zlato se i tak obchodovalo kolem 4 630 dolarů za troj. unci a stříbro pod 78 dolary za troj. unci. Od čtvrtečních historických rekordů na úrovni 5 595 dolarů u zlata a 121,6 dolaru u stříbra klesly ceny během dvou dnů o 18 %, respektive 35 %. Na vývoj tlačí silnější americký dolar, výběr zisků po mimořádně rychlém růstu i zpřísnění maržových podmínek na burze CME. Nervozitu na trhu zvýšila také nominace K. Warshe do čela Fedu, která změnila očekávání ohledně měnové politiky v USA. Drahé kovy přitom ještě loni výrazně posilovaly, když zlato z meziročního srovnání zdražilo o 65 % a stříbro dokonce o 147 %. Bitcoin po víkendovém výprodeji klesl na své desetiměsíční minimum. Cena Bitcoinu tak po víkendu před pondělním polednem vykazovala pokles o 2,5 % na 74 541 dolarů čili přibližně na hodnotu 1,5 milionu korun. Velkými výkyvy aktuálně mimo kryptoměny procházejí i další trhy, a to i trhy s ropou či zmíněné trhy s drahými kovy v čele se zlatem, stříbrem a platinou.