B.I.G. news - 18. března 2025
Americké akciové trhy zakončily uplynulý týden povětšinou se ztrátami, přičemž indexy S&P 500, Nasdaq i Dow Jones poklesly v rozmezí 1 - 2 %. Nejvíce byly zasaženy technologické společnosti, zatímco energetický sektor těžil z růstu cen ropy, která se díky napětí v Íránu dostala nad 100 dolarů za barel. Konflikt na Blízkém východě totiž i nadále vyvolává obavy o dodávky ropy a komplikuje očekávání ohledně úrokových sazeb v USA. Tempo růstu americké ekonomiky zpomaluje a inflace zůstává relativně vysoká, což naznačuje opatrný přístup Fedu. Akcie středně velkých firem i technologických gigantů, jako jsou Adobe či Meta Platforms, se ocitly pod tlakem. Cena zlata a ostatních drahých kovů klesá kvůli silnějšímu dolaru a obavám z růstu cen energií. Celkově tržní prostředí zůstává napjaté, ovlivněné geopolitickými riziky, výkyvy na energetických trzích a nejistým makroekonomickým vývojem. Více se dozvíte v novém díle B.I.G. news.
Akciové trhy prakticky po celém světě až na asijský trh zakončily uplynulý obchodní týden ve ztrátách. Indexy Nasdaq Composite, S&P 500 i Dow Jones pak klesly nejen v závěru týdne, ale i v celkovém souhrnu. Index S&P 500 tedy za celý minulý obchodní týden poklesl o 1,6 %, technologický index Nasdaq ze své hodnoty ztratil 1,26 % a index Dow Jones za celý uplynulý týden poklesl o 1,99 %. Nejvíce byly opětovně zasaženy technologické společnosti, zatímco energetický sektor těžil z růstu cen ropy. Klíčovým faktorem nervozity investorů je zhoršující se situace kolem konfliktu v Íránu, která vyvolává obavy o znemožněné plynulosti dodávek energetických surovin. Cena ropy po předchozích výkyvech zamířila výše a severomořská ropa Brent se tak dostala nad hranici 100 dolarů za barel černého zlata. Zásadní roli přitom hraje Hormuzský průliv, kudy proudí významná část světové produkce ropy (cca 20 %). Napětí přiživila také vyjádření D. Trump a informace o možném šíření konfliktu do širšího regionu, což dále oslabilo očekávání ohledně případného rychlejšího uklidnění situace. Zároveň přicházejí méně příznivá data z americké ekonomiky – tempo růstu HDP totiž zpomaluje a poptávka spotřebitelů slábne. Inflace ale zůstává relativně vysoká, což naznačuje, že Federální rezervní systém (Fed) bude při případném snižování úrokových sazeb postupovat obezřetně. Negativní náladu podtrhuje i vývoj indexu Russell 2000, který obsahuje středně velké společnosti. Ten se totiž propadl na svá letošní minima, zatímco finanční tituly oslabují kvůli rostoucím obavám z “kvality” úvěrů. Na úrovni jednotlivých firem se pod tlak dostala společnost Adobe, a to v reakci na změny v jejím vedení. Pokles rovněž zaznamenala i společnost Meta Platforms. Nastalo tak poté, co se odložilo představení jejího nového AI modelu. Obecně se potom dá říci, že akcie technologických a softwarových společností jsou ve velmi častých případech oproti svým nedávným maximům stále poměrně vyklesané. Celkově tak tržní prostředí zůstává napjaté, když se prolínají geopolitická rizika, výkyvy na energetických trzích a nejistý makroekonomický vývoj ve světě. Napětí na Blízkém východě se tak stalo hlavním faktorem, který může zamíchat očekáváním ohledně úrokových sazeb v USA. Prudké zdražení ropy, vyvolané konfliktem v Íránu, totiž zvyšuje obavy z opětovného růstu inflace a tím komplikuje prostor pro uvolňování měnové politiky nejen v USA. Finanční trhy už na situaci reagovaly zmíněnou nervozitou a poklesem akcií. Investoři přehodnocují své dřívější “sázky” na výraznější snižování sazeb, které dosud podporovalo optimismus. Klíčovým ukazatelem zůstává právě ropa, jelikož její ceny se velmi svižně vyšplhaly na vysoké hodnoty a případné další vyostření konfliktu by je mohlo posunout ještě dál.
Do centra pozornosti účastníků trhu se dostává i zasedání americké centrální banky, které bude první od začátku těchto neblahých událostí. Členové Fedu budou tím pádem v rámci svého hlasování zvažovat, jak dražší energie ovlivní ekonomiku i cenový vývoj v USA. Nejpravděpodobnější scénář zatím počítá s tím, že úrokové sazby v USA zůstanou beze změny a Fed tedy zvolí spíše opatrný přístup k nastavení úrokových sazeb. Situace je ale rozpolcená – zatímco vyšší ceny energií tlačí inflaci nahoru, slabší signály z trhu práce by naopak mohly nahrávat k uvolnění politiky. Právě tento rozpor bude pro další rozhodování zásadní. Velkou váhu proto ponesou nové ekonomické projekce i vystoupení šéfa Fedu J. Powella, které může naznačit další směr. Do celkového vývoje navíc mohou promluvit i politické změny ve vedení Fedu. I když se objeví i jiné impulzy, například z technologického sektoru, hlavní slovo mají momentálně zprávy o vývoji konfliktu na Blízkém východě, které určují náladu investorů i směr trhů. Cena zlata se tento týden propadla a jeho cena tak vedla k největším týdenním ztrátám za poslední dva týdny. Spotový kurz zlata klesl pod hranici 5 050 dolarů za trojskou unci a futures kontrakty zaznamenaly obdobný pokles. Přestože se v posledních měsících zlato obchodovalo stabilně mezi 5 000 a 5 200 dolarů, od začátku roku už ale tento drahý kov citelněji poklesl od svého rekordního maxima kolem 5 600 dolarů za trojskou unci. Obavy z prudkého růstu cen ropy a ostatních energetických komodit pak tlačí inflaci nahoru, což snižuje přitažlivost zlata jakožto tradičního bezpečného přístavu. Konflikt mezi USA a Izraelem proti Íránu a blokáda Hormuzského průlivu tak nadále narušují dodávky ropy a plynu, což zvyšuje nejistotu na trzích. I silnější americký dolar v posledních rovněž zatěžuje cenu zlata pro zahraniční investory, proto index dolaru v minulém týdnu posílil. Vyšší náklady na půjčky a možný tlak centrálních bank na udržení sazeb totiž mohou přitahovat kapitál do amerického dolaru a ubírat tak “vítr z plachet” zlatu. I ostatní drahé kovy zaznamenaly slabší výkon. Cena stříbra ke konci uplynulého týdne pokleslo o 3 %, zatímco platina zaznamenala ztrátu téměř 5 %. Bitcoin se ke konci minulého týdne obchodoval poblíž hranice 72 600 dolarů za BTC.
