B.I.G. news - 15. března 2026

Česká národní banka se velmi pravděpodobně na blížícím se měnově-politickém zasedání, které proběhne již příští týden ve čtvrtek 19. března, rozhodne pro ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních. Přestože konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny ropy a pohonných hmot, tak se ale předběžně nepředpokládá výraznější ani dlouhodobý inflační šok. Hlavním důvodem pro setrvání sazeb beze změny je tedy stále nízká míra inflace, která se na začátku letošního roku pohybuje výrazně pod dvouprocentním cílem. Růst cen paliv sice může následně inflaci mírně zvýšit, ale podle odhadů půjde jen o malý příspěvek v řádu desetin procentního bodu. Koruna navíc vůči hlavním měnám oslabila jen nepatrně, takže nepůsobí jako silný proinflační faktor. Někteří členové bankovní rady současně upozorňují na to, že česká ekonomika se stále postupně zotavuje z předchozích krizí a není tudíž přehřátá. Proto se aktuálně jako nejvhodnější jeví vyčkat na další data a sazby prozatím neměnit. Pokud by se situace na energetických trzích uklidnila a inflace ve službách začala zpomalovat, mohla by se později znovu otevřít debata o dalším snížení sazeb. Naopak výraznější růst inflace a možné pokračující boje na Blízkém východě by tím pádem mohly tento scénář odsunout. Kvůli zhoršující se situaci na Blízkém východě totiž cena ropy posledních dnech vzrostla nad 100 dolarů za barel, což je nejvíc od poloviny roku 2022. Tento skok vyvolává obavy z rychlejší inflace a zpomalení světové ekonomiky, přičemž podobně rostou i ceny zemního plynu. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že pokud cena ropy setrvá na zvýšené úrovni po celý rok, inflace by mohla vzrůst zhruba o 0,4 procentního bodu a globální ekonomika by mohla zpomalit o 0,1 až 0,2 %. Akciové trhy na tuto situaci reagovaly poklesem. Pokud by tedy konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem trval i nadále, mohl by následně ohrozit dodávky energetických surovin a výrazně tak ovlivnit náladu investorů a hospodářský růst. Některé státy už dokonce začaly zasahovat proti růstu cen paliv. V Česku se očekává, že cena pohonných hmot v dohledné době překročí 40 korun za litr. Česká vláda zatím sleduje marže prodejců a plánuje další kroky podle vývoje situace. Ministři financí zemí G7 potom v uplynulém týdnu diskutovali o možném uvolnění ropy ze strategických rezerv, prozatím ale žádné konkrétnější rozhodnutí nepadlo.

Další velice podstatnou zprávou posledních dní pak je, že v lednu se v Česku zvýšily maloobchodní tržby meziročně o 5 %. Největší podíl na růstu měly internetové a zásilkové obchody, jejichž prodeje stouply téměř o 19 %. Zlepšení zaznamenaly také prodejny sportovního zboží, kosmetiky či oblečení. Naopak pokles tržeb nastal u prodejen domácích potřeb a specializovaných obchodů s potravinami. Podle ekonomů to ukazuje, že domácnosti mají větší chuť utrácet, zejména za věci pro volný čas. Průmyslový sektor pokračoval v meziročním růstu už dvanáctý měsíc v řadě, tempo ale zpomalilo. Produkce byla oproti lednu minulého roku vyšší o 2,8 %, zatímco v prosinci rostla rychleji. Největší podíl na růstu měla výroba automobilů, kovoprůmysl a energetika. Naopak slabší výkon zaznamenala například výroba elektroniky nebo stavebních materiálů. V meziměsíčním srovnání však průmyslová výroba klesla, a to nejvýrazněji od poloviny roku 2023. Nové průmyslové zakázky se meziročně zvýšily téměř o 10 %, hlavně díky objednávkám ze zahraničí a automobilovému průmyslu. V porovnání s prosincem ale jejich objem klesl, protože na konci roku byla základna velmi vysoká. Počet zaměstnanců v průmyslu se zároveň mírně snížil. Stavebnictví po více než roce nepřetržitého růstu v lednu oslabilo. Produkce meziročně klesla asi o 1,5 %, což statistici vysvětlují zejména silným srovnávacím obdobím a nepříznivým počasím. Pozemní stavby se snížily, zatímco inženýrské stavitelství mírně vzrostlo. Zároveň dle předběžných odhadů může další vývoj ovlivnit napjatá situace na Blízkém východě a případný růst cen energií. Pokud by ceny energií výrazně zdražily, mohlo by to následně zpomalit průmysl i stavebnictví a zároveň zvýšit inflaci. Přesto některé signály, například rostoucí zakázky a silnější spotřeba domácností, naznačují, že česká ekonomika má potenciál dále mírně růst.