B.I.G. news - 15. února 2026
Lednová hodnota inflace zpomalila na 1,6 % a je tedy na nejnižší úrovni od roku 2016. To především díky levnějším energiím a převzetím plateb poplatků za obnovitelné zdroje na stát. Současně ale inflační tlaky v ekonomice zcela nevymizely, hlavně v oblasti služeb, nájmů a nemovitostí. Meziměsíčně spotřebitelské ceny naopak vzrostly, a to o 0,9 %. Pokud se inflace letos udrží kolem dvou procent, půjde spíše o stabilizaci cen než o jejich skutečné zlevňování. Nominální mzdy potom rostly rychleji než inflace, což vedlo ke zvýšení reálných příjmů domácností o 3 % a čili i k mírnému zlepšení životní úrovně. Zároveň Češi výrazně navýšili své investice do podílových fondů, kde objem majetku dosáhl rekordních 1,411 bilionu korun. Ekonomika tak vysílá smíšené signály - kupní síla se obnovuje, ale cenové tlaky, zejména ve službách, přetrvávají. Více se jako vždy dozvíte v novém díle B.I.G. news.
Lednová inflace z meziročního srovnání klesla na 1,6 %. Její hodnota je tím pádem na nejnižší úrovni od listopadu 2016. Zásluhu na tom mají zejména citelně levnější energie a rovněž i rozhodnutí státu převzít platby za tzv. POZE (poplatek za obnovitelné zdroje energie) na sebe, což domácnostem citelně ulevilo. Bez tohoto kroku by ale inflace byla znatelně vyšší, takže část jejího zlepšení je dána spíše tímto administrativním zásahem. Současně je ale patrné, že problém zcela nevymizel, jelikož ceny služeb dál zdražují poměrně svižným tempem. Zároveň stoupají i ceny nemovitostí a rovněž i ceny nájmů. Právě tyto oblasti pak ukazují, že inflační tlaky v ekonomice úplně neodezněly. Ceny potravin už sice nerostou tak dramaticky jako v předchozích letech, jejich ceny však zůstávají stále vysoké. Z meziměsíčního srovnání hodnota inflace naopak vzrostla, a to o 0,9 %. Pokud se v letošním roce hodnota inflace skutečně udrží okolo dvou procent, půjde tedy spíše o stabilizaci cen než o skutečné zlevňování. Otázkou potom stále zůstává, zda se podaří zkrotit i jádrovou inflaci, která je i kvůli zmíněným vyšším cenám služeb vytrvalejší, než jak by si ČNB představovala. Únorovou hodnotu inflace se dozvíme hned již v první polovině března. Bankovní rada České národní banky se pak v předchozím týdnu jednomyslně shodla na tom, že základní úroková sazba zůstane na úrovni 3,5 %, kde se drží již od loňského května. Dle guvernéra A. Michla zůstávají do budoucna všechny varianty vývoje sazeb otevřené. Z diskuse totiž vyplynulo, že případné snížení úroků připadá v úvahu až tehdy, kdy data jasně potvrdí ústup domácích inflačních tlaků. Členové rady upozorňují především na stále svižný růst cen služeb a na výraznější zvyšování mezd, zejména právě ve zmiňovaném sektoru služeb, což může hodnotu inflace dál podporovat. Centrální bankéři se zároveň shodli, že měnová politika nemá reagovat na jednorázový efekt vládního kroku, kterým stát převzal úhradu poplatků za obnovitelné zdroje energie. Tento zásah podle nich sice v lednu výrazně snížil meziroční inflaci, jeho dopad je však pouze dočasný a během roku vyprchá, aniž by skutečně oslabil poptávkové tlaky v ekonomice.
Zazněl i ten názor, že levnější elektřina může nepřímo ovlivnit budoucí cenový vývoj – například skrze nižší inflační očekávání, mírnější mzdové požadavky nebo pomalejší růst cen navázaných na inflační doložky. Na druhé straně může více peněz v peněženkách spotřebitelů působit opačným směrem a inflaci naopak podporovat.
Jak se růst nominálních mezd projevil na reálných příjmech?
Český statistický úřad na jaře oslovil 8500 domácností a na základě jejich odpovědí zveřejnil aktuální údaje o životní úrovni. Data většinou zachycují situaci z roku 2024 a z loňského jara. Po dvou letech, kdy kupní sílu snižovala vysoká inflace, si tedy domácnosti polepšily. Reálné příjmy se zvýšily o 3 %, takže si lidé mohli za své peníze dovolit více zboží a služeb. Průměrný čistý příjem dosáhl 293 853 korun ročně na osobu, což představuje 24 488 korun měsíčně. Oproti předchozímu roku to znamená nárůst o 15 180 korun. Polovina domácností měla roční příjem na člena vyšší než 282 801 korun. Hrubé výdělky rostly rychleji než čisté. Zatímco nominální hrubé příjmy stouply o 6,4 %, čisté vzrostly o 5,4 %. Rozdíl způsobilo vyšší zatížení odvody a progresivní zdanění.
Jak a kolik prostředků v minulém roce Češi investovali?
Dle nedávno zveřejněných dat od asociace pro kapitálový trh (AKAT) v roce 2025 dosáhly prostředky, které Češi investují do podílových fondů, celkem 1,411 bilionu korun. Oproti předchozímu roku to znamená navýšení o 218 miliard Kč a zároveň už třetí rok po sobě velmi výrazný dvouciferný růst. Za poslední tři roky se objem majetku ve fondech kolektivního investování téměř zdvojnásobila. Největší část peněz na konci roku spravovaly dluhopisové fondy (484,3 mld. Kč), následovaly fondy smíšené (404,8 mld. Kč) a akciové (342 mld. Kč). Realitní fondy měly 136,4 miliardy korun, fondy peněžního trhu 22,9 miliardy a strukturované fondy 20,4 miliardy Kč. Nejrychleji rostly smíšené fondy (+73,2 mld. Kč) a akciové fondy (+67,6 mld. Kč), výrazné přírůstky zaznamenaly i nemovitostní a dluhopisové fondy. Drtivou většinu prostředků, zhruba 90 %, držely fyzické osoby, zatímco firmy a další právnické subjekty vlastnily přibližně desetinu. K růstu přispěly zejména silné akciové trhy, atraktivní výnosy dluhopisů i širší nabídka alternativních investic.
