B.I.G. news - 14. října 2025

Září přineslo Česku úlevu v podobě nižší inflace, která zpomalila hlavně díky levnějším cenám potravin a energií. Trvalým problémem ale zůstává výrazné zdražování cen služeb, vyšší ceny nájemného a v posledních delších měsících i silně rostoucí ceny nemovitostí. ČNB proto v dohledné době nemá prozatím důvod měnovou politiku uvolňovat. Naopak může na dalších zasedáních bankovní rady vyvstat i debata ohledně možného mírného navýšení sazeb, která ale není aktuálně na předmětu dne. Česká republika pak v září v rámci žebříčku jednotlivých zemí Evropy, respektive i členských zemí EU, co se do míry inflace výrazně stoupla. ČR tedy dle nedávno zveřejněných dat zaujala desátou nejnižší příčku ze všech sledovaných států Evropy. Míra inflace totiž dle ČSÚ z meziročního srovnání v ČR zpomalila na 2,3 %. Což je její nejnižší úroveň od letošního dubna. Zpomalení celkového růstu spotřebitelských cen v naší zemi ovlivnilo poměrně významné zlevnění potravin a již citelně nižších cen energií – např. ceny elektřiny z meziročního srovnání zlevnily o 3,5 % a ceny zemního plynu pak z meziročního srovnání poklesly o 8,5 %. Ceny pohonných hmot potom za celé září zpomalily tempo svého růstu o 3,3 %. Naopak ceny služeb se i nadále zdržují okolo hranice 5 %, v září konkrétně na 4,7 %. To i navzdory meziměsíčnímu poklesu, který byl dán sezónním zlevněním. To i díky cenám rekreací a dovolených, které po končící letní sezoně významněji zlevnily.

Co má na míru inflace v ČR stále největší vliv?

Jsou tomu zejména náklady na bydlení čili rostoucí nájemné z bytu, které z meziročního srovnání stouplo o 5,7 %, ale i ceny vodného a stočného. Zároveň na mírně vyšší spotřebitelské ceny mají vliv i ceny služby, ale i rekreací, a to napříč ČR. Pochopitelně nejvíce viditelné ve větších městech a turisticky významných místech, na kterých ještě tak v průběhu září turistická sezona zdaleka nekončila. Celkově se vyšší ceny týkaly zejména kulturních akcí, cen v pohostinství, ale i cen dovolených. Potraviny pak v září oproti srpnu na svém meziročním tempu svého růstu poměrně rapidně poklesly, a to na 2,9 %. Pro srovnání v srpnu ceny potravin a nealkoholických nápojů rostly čtyř procentním tempem. Vybrané základního potraviny průměrného českého spotřebitelského koše dokonce zlevnily. Což se týkalo například cen zeleniny či cen mléka. Naopak v září zůstávaly na svých vyšších cenách především ceny vajec, která z meziročního pohledu zdražily přibližně o 40 %. Na cenách razantněji stoupla i čokoláda a čokoládové výrobky, ale i káva. Všechny poslední zmíněné položky potom ve srovnání se srpnem minulého roku na svých cenách stouply přibližně o 20 %.

Jak jsou na tom další evropské státy Evropy – kde byla inflace nejvyšší a kde nejnižší?

Nejnižší inflaci v celé Evropě v průběhu září zaznamenal Kypr, a to 0,7 %. Následovaný nečlenskými státy EU, a to malou, ale velmi stabilní měnovou unií - Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Obě země během září zaznamenaly míru inflace na nízkých 0,2 %. V celé Evropě se pak nejvíce se zdražením potýká Ukrajina, a to nejen v důsledku těžce nastavitelných obchodních strategií a velmi volatilní cenové politiky vycházející rovněž mimo jiné i kvůli obchodním nejistotám vyplívajícího ze stále probíhajícího konfliktu. Ukrajina si tedy připisovala v průběhu září zvýšení cen z meziročního srovnání o nezanedbatelných téměř 12 %. Konkrétně se zde jednalo o nárůst 11,9 %. Ukrajinu následovalo Moldavsko a Bělorusko. Česká republika tak co se týče míry inflace na tom byla ze všech našich sousedních států po delší době nejlépe. Na Slovensku byla míra inflace zaznamenána na hodnotě 4,2 %. Následované Rakouskem, kde hodnota inflace v září byla na rovných 4 %. V Polsku míra inflace atakovala horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle polské národní banky (NBP) čili konkrétně hodnotu 2,9 %. V Německu pak v září byla hodnota inflace mírně vyšší než v ČR, a to na úrovni 2,4 %.