B.I.G. news - 14. prosince 2025
Listopad přinesl v Česku výrazné zpomalení inflace, která meziročně klesla na 2,1 % a meziměsíčně se snížila o 0,3 %. K příznivějšímu vývoji přispěly hlavně nižší ceny potravin a energií, zatímco služby zůstávají hlavním zdrojem inflačních tlaků. I přes zlepšení cenového vývoje se změna měnové politiky zatím neočekává a úrokové sazby zůstanou beze změny. Současně se životní úroveň v Česku mírně přiblížila průměru EU a dosáhla 91 % unijního standardu. Česká ekonomika tak patří k nejsilnějším ve střední Evropě a dlouhodobě se opírá především o stabilní trh práce a nejnižší nezaměstnanost v celé EU.
V listopadu došlo v Česku k dalšímu zpomalení inflace. Spotřebitelské ceny byly v listopadu z meziročního srovnání vyšší pouze o 2,1 %, zatímco v říjnu inflace činila 2,5 %. Z meziměsíčního srovnání se cenová hladina dokonce snížila, a to o 0,3 %. Český statistický úřad tedy opět potvrdil svůj předběžný odhad. Hlavním důvodem příznivějšího vývoje cenových hladin byly zejména nižší ceny potravin a rovněž i nižší ceny energií. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v listopadu totiž z meziměsíčního srovnání klesly přibližně o 1 % a z meziročního srovnání rostly pomaleji než v předchozích měsících. Celkově ceny zboží vzrostly jen mírně - z meziročního pohledu již pouze o 0,6 %. Naproti tomu ceny služeb v listopadu z meziročního srovnání setrvaly na 4,6 % a zůstávají tak nadále hlavní příčinou inflačních tlaků. S tím, že největší růst byl zaznamenán ve stravovacích a ubytovacích službách a bydlení. A právě sektor služeb potom brání rychlejšímu návratu inflace ke stabilnějším hodnotám. Listopadová inflace tedy byla nejnižší od letošního dubna, přičemž nejvyšší úroveň byla v letošním roce ČSÚ zaznamenána v červnu, a to 2,9 %. V mezinárodním srovnání si Česko polepšilo a v listopadu se tak zařadilo mezi země s nižší inflací – bylo deváté ze 41 hodnocených států. Česká národní banka ale současně upozorňuje, že zlevňování potravin může být pouze dočasné. Kolísavé položky spotřebního koše se mohou brzy vyvíjet opačně. Proto je pro celkové snížení inflace klíčové zpomalování cen zejména u služeb. I přes listopadové zlepšení v rámci cenových hladin v ČR se ale nedá očekávat změna měnové politiky. Úrokové sazby tak bankovní rada ČNB ponechá beze změny nejen na prosincovém zasedání, ale pravděpodobně i v průběhu příštího roku.
Jak výrazně se v Česku zvýšila životní úroveň?
Životní úroveň v Česku se v loňském roce znovu mírně posunula blíž k evropskému standardu. Výkon ekonomiky na obyvatele, očištěný o rozdíly v cenách, dosáhl 91 procent průměru Evropské unie, což znamená drobné zlepšení oproti předchozímu roku. V regionálním srovnání si Česko drží vedoucí pozici mezi zeměmi visegrádské skupiny. Ostatní státy střední Evropy zůstávají citelně níže – Polsko, Maďarsko i Slovensko se pohybují výrazně pod hranicí 80 % unijního průměru. Mezi státy, které vstoupily do EU po roce 2004, patří Česko k ekonomicky nejsilnějším. Před Českou republikou z novějších členských zemí stojí už jen Kypr a Malta, přičemž Malta je jediným státem této skupiny, který dokonce překonal průměr EU. V celounijním měřítku zůstává suverénně nejsilnější Lucembursko, zatímco na opačném konci dlouhodobě figuruje Bulharsko. Česká republika se tím pádem zařadila po bok Španělska a Slovinska Domácí ekonomika v loňském roce rostla tempem 1,1 %, tedy o něco svižněji, než kolik činil průměr Evropské unie. Nejrychlejší ekonomický růst zaznamenala Malta, naopak několik členských států se potýkalo s hospodářským poklesem, nejvýrazněji potom Rakousko. Růst cen v Česku odpovídal unijnímu průměru, přičemž celková cenová úroveň zůstává nižší než ve většině západoevropských států. Silnou stránkou Česka zůstává trh práce. Česko si pak udrželo nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a zároveň patří k těm státům, kde je dlouhodobá nezaměstnanost nejméně rozšířená.
