B.I.G. news - 12. září 2025

Ve středu byla zveřejněna míra srpnové inflace, která z meziročního srovnání oproti červenci poklesla o 0,2 % na 2,5 %. Z meziměsíčního srovnání ale hodnota inflace v srpnu vzrostla, a to o 0,1 %. Za stále mírně vyšší hodnotou spotřebitelských cen v ČR můžeme hledat zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, ceny nájemného z bytu a stále poměrně vysoké ceny v sektoru služeb. To potom především v ubytovacích a stravovacích službách. Ceny v sektoru služeb jsou mimo jiné hnány i stále se zvyšujícími reálnými mzdami, jelikož hlavní nákladovou složkou služeb jsou právě mzdy. Naopak velice silně protiinflačně se v srpnu zachovaly hlavně ceny energií, a to včetně cen pohonných hmot. Kdyby se tedy do spotřebitelských cen nezapočítaly ceny energií včetně cen PHM, inflace v ČR by tudíž v srpnu poskočila na 3,5 %. Ceny pohonných hmot totiž v průběhu srpnu výrazně zlevňovaly, to pak i v reakci na citelně se snižující ceny ropy na světových trzích.

Celkově ceny zboží v srpnu vzrostly z meziročního srovnání o 1,1 % a ceny služeb stouply o 4,7 %. Co se týče cen potravin a nealkoholických nápojů, tak ty z meziročního pohledu vzrostly za celý měsíc srpen o 4,7 %. Ceny vajec oproti stejnému období minulého roku zdražily téměř třetinu, konkrétně o 31,3 %. Ceny mléka vzrostly o 11,2 % a ceny másla oproti srpnu minulého roku vzrostly o 11,3 %. Na cenách z meziročního srovnání ale současně stouply i ceny hovězího masa, a to o nezanedbatelných 23,8 %. Ceny drůbežího masa v srpnu z meziročního pohledu zdražily o 15,5 %. Poměrně citelně pak z meziročního srovnání na pultech českých obchodů v srpnu vzrostly ceny kávy a kávových výrobků, a to o 26,4 %. To i v důsledku setrvačnosti vyšších cen kávy na světových trzích a zároveň i markantnějšímu snížení zásob kávy především z důvodu celosvětově silné poptávky.

Jak se ČNB na zářiovém zasedání ohledně úrokových sazeb nejspíš rozhodne?

Bankovní rada ČNB na svém nadcházejícím měnově-politickém zasedání bude dle všeho brát předně v potaz stále se zvyšující reálné mzdy. Ty totiž mají nezanedbatelný vliv na stále poměrně vysoké ceny v sektoru služeb. Současně jsou pro bankovní radu velice podstatným argumentem pro zachování stávajících úrovní úrokových sazeb i výrazně se zvyšující ceny nemovitostí napříč Českem. Byť by se tedy nabízela teze ohledně možného snížení úrokových sazeb z důvodu opět se snižující hodnoty inflace, tak nejen mezi členy bankovní rady ČNB převládá spíše názor ohledně dalšího možného ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. Základní úroková sazba neboli 2T repo sazba tudíž po zářiovém měnově-politickém zasedání rady pravděpodobně setrvá na hodnotě 3,5 %. To pak právě kvůli stále vysokým cenám v sektoru služeb, které podporuje i zmiňovaný zvýšený růst reálných mezd. Vyšší mzdy potom stimulují i potenciálně vyšší spotřebu domácností. Vyšší spotřeba by následně mohla opětovně navyšovat spotřebitelské ceny v ČR. Bankovní rada ČNB tak na blížícím se zasedání, které proběhne již 24. září, bude s velkou pravděpodobností chtít úrokové sazby kvůli vyjmenovaným argumentům i nadále ponechat na restriktivních čili na mírně vyšších úrovních.

Ministerstvo financí v týdnu uskutečnilo prodej státních dluhopisů

Důležitou zprávou posledních dní rovněž je, že ministerstvo financí v tomto týdnu prodalo státní dluhopisy za více než 11 miliard korun. Ve čtvrtek se uskutečnila první zářijová aukce státních dluhopisů pod záštitou ČNB, v níž ministerstvo financí prodalo cenné papíry v hodnotě 11,4 miliardy korun. Investoři tak o české státní dluhopisy projevily výrazný zájem, jelikož poptávka ve čtvrteční aukci převýšila téměř dvojnásobně nabídku. Celková poptávka tudíž dosáhla 20,7 miliardy korun. Největší chuť investoři projevili o dluhopisy se splatností v roce 2032. Jejich nákup se poptával za 9,8 miliardy korun, s tím ale, že ministerstvo uvolnilo jen 5,8 miliardy korun. Průměrný roční výnos těchto cenných papírů činil 4,16 %. Dluhopisy s termínem splatnosti v roce 2030 pak přilákaly poptávku investorů v celkové výši 7,4 miliardy korun. Na trh jich ale šlo pouze 5 miliard a jejich průměrný výnos se ustálil na 3,94 % ročně.

Nejmenší částka byla upsána u dluhopisů s nejdelší splatností čili v roce 2040. Ministerstvo jich prodalo pouze za 586,8 milionu korun, a to i když byla poptávka mnohonásobně vyšší. Předběžná poptávka tak činila konkrétních 3,5 miliardy korun. Výnos těchto dlouhodobých cenných papírů pak dosáhl 4,67 % ročně. Ministerstvo financí totiž ve svém emisním kalendáři z konce srpna počítalo s objemem v celkové výši pouze 9,5 miliardy korun. Nakonec se ale tím pádem prodalo o téměř 2 miliardy korun více. Do konce září stát prostřednictvím MF plánuje uspořádat ještě dvě další aukce, přičemž celkový zářijový plán ohledně všech emisi činí 23,5 miliardy korun. Za prvních osm měsíců letošního roku se státu v podobě státních dluhopisů podařilo získat již na 248 miliard korun.