B.I.G. news - 12. března 2026

Akciové trhy uzavřely páteční obchodní seanci smíšeně, zatímco ceny ropy oslabily. Investoři a obchodníci totiž vyčkávali na víkendová jednání mezi USA a Íránem, přičemž zároveň reagovali na nová inflační data z USA, která ukázala výrazný růst spotřebitelských cen, především kvůli zdražování energií. Navzdory opatrnému závěru týdne se americkým akciovým indexům podařilo dosáhnout nejlepších týdenních výsledků od listopadu minulého roku. Index S&P 500 tedy vzrostl o 3,6 %, index Dow Jones ke své hodnotě přidal 3 % a technologický index Nasdaq Composite si polepšil dokonce o 4,7 %. V pátek však index Dow Jones poklesl o 0,6 % na 47 916,57 bodu a index S&P 500 oslabil o 0,1 % na 6 816,89 bodu. Naproti tomu technologický index Nasdaq Composite naopak vzrostl o 0,4 % na 22 902,89 bodu. Pozitivní nálada se během týdne přelila i do Asie. Vývoj na trzích byl opětovně velmi silně ovlivněn zejména geopolitickou situací. Po dohodě o příměří mezi Washingtonem a Teheránem, která měla ukončit již téměř šest týdnů trvající konflikt a výrazné narušení dodávek energií, se pozornost přesunula k dalším jednáním. Ta se mají uskutečnit o víkendu, přičemž jejich výsledek zůstává nejistý. Írán trvá na odblokování svých finančních prostředků a požaduje zastavení útoků Izrael na Libanon. Prezident D. Trump zároveň varoval, že v případě neúspěchu rozhovorů by mohly následovat další vojenské údery. Napětí se odráží i na trhu s ropou. Přestože ceny ropy v týdnu výrazně kolísaly a ve středu prudce klesly po zmírnění americké rétoriky, zůstávají stále poměrně vysoko. Klíčovou roli hraje omezený provoz v Hormuzský průliv, kudy běžně prochází a jak jsem již několikrát poznamenával, zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Po ukončení páteční seance ceny americké ropy WTI poklesly o 1,3 dolaru na 96,57 dolaru za barel a severomořská ropa Brent klesla o 72 centů na 95,2 dolaru za barel. Makroekonomická data pak naznačují rostoucí cenové tlaky. V USA tak inflace v březnu dosáhla nejvyšší úrovně za téměř čtyři roky. Také v Číně - u jednoho z největších odběratelů ropy na světě - došlo k obratu. Ceny průmyslových výrobců zde totiž poprvé po třech a půl letech vzrostly. Investoři zároveň sledují blížící se výsledkovou sezónu za první čtvrtletí letošního roku, která započne už v pondělí 13. dubna. Prozatím mezi americkými společnostmi panuje spíše nezvykle vysoká míra nejistoty ohledně jejich odhadů budoucích zisků. První pozitivní signál ale přinesla tchajwanská společnost TSMC, která je jakýmsi lakmusovým papírkem ohledně toho, jak by se aktuální situace v oblasti umělé inteligence (AI) mohla vyvíjet. Tento tchajwanský polovodičový a čipový hegemon totiž díky silné poptávce po technologiích spojených právě s umělou inteligencí zvýšil své tržby o 35 % a překonal tak očekávání trhu. Což následně podpořilo technologický sektor. Index polovodičových společností obchodovaný na filadelfské burze, která je již od roku 2017 součástí burzy Nasdaq, tedy vzrostl o 2,3 %.

Globální akciový index MSCI World na konci obchodního týdne posílil o 2,01 bodu na 1 034,64, zatímco panevropský index STOXX 600 uzavřel se ziskem 0,4 %. V nadcházejícím týdnu budou trhy sledovat, zda americké společnosti dokážou udržet silný růst zisků a jestli se do jejich výsledků začne promítat napětí na Blízkém východě a dražší energie. Konflikt zatím podle investorů firemní fundamenty výrazně nepoškodil, ale případné zhoršení by mohlo rychle změnit náladu. Výsledkovou sezónu zahájí jako tradičně velké banky – Goldman Sachs v pondělí, JPMorgan, Wells Fargo a Citigroup v úterý. Jejich komentáře k úvěrům a spotřebě pak napoví, zda americká ekonomika zpomaluje. Očekává se, že asi 10 % firem z indexu S&P 500 zveřejní výsledky do příštího pátku, následovat bude hlavní vlna včetně společností jako Netflix, Johnson & Johnson a PepsiCo. Předběžně se předpokládá meziroční růst zisků kolem 14 %, což by znamenalo už šesté čtvrtletí dvouciferného růstu v řadě – nejdelší sérii od roku 2011. Výhled na celý rok 2026 se navíc zlepšil na více než 19 % oproti zhruba 15 % na konci února, což nastavuje vysoká očekávání. Rozdíly mezi sektory jsou výrazné, jelikož technologické společnosti mají přidat přes 40 %, zatímco zdravotnictví má zhruba o 10 % klesnout. Důležitým faktorem zůstává ropa – i přes nedávný pokles je v letošním roce asi o 70 % dražší, což může zvýšit náklady a omezit spotřebu. Index S&P 500 mezitím téměř smazal pokles od konce února a za toto období ztrácí méně než 1 %. Trhy podpořila i dvoutýdenní dohoda o příměří mezi USA a Íránem po předchozích hrozbách eskalace ze strany D. Trumpa. Vedle firemních výsledků se bude sledovat i inflace, konkrétně ceny výrobců. Dolar pak ke konci uplynulého obchodního týdne oslabil – dolarový index tak klesl o 0,2 % na 98,68, což znamenalo jeho největší pokles od ledna letošního roku. Euro naopak posílilo o 0,25 % na 1,1728 USD, zatímco americká měna vůči japonskému jenu zpevnila o 0,2 % na 159,3. Na dluhopisovém trhu výnosy mírně vzrostly. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů se tak na konci obchodního týdne zvýšil o 2,4 bazického bodu na 4,317 %, třicetileté dluhopisy nesly 4,909 % po nárůstu o 1,1 bodu a dvouleté výnosy, citlivé na očekávání měnové politiky, vzrostly o 1,9 bodu na 3,802 %. Zlato ke konci uplynulého obchodního týdne zaznamenalo mírný pokles o 0,3 % na 4 747,88 dolarů za unci, zatímco cena stříbra vzrostla o 1,4 % na 76,1 dolarů za unci. Bitcoin se v neděli 12. dubna v 16:00 (SEČ) obchodoval okolo hodnoty 70 900 dolarů za BTC.