B.I.G. news - 11. května 2025

Bankovní rada ČNB se tuto středu na svém třetím měnově-politickém zasedání v letošním roce nakonec rozhodla pro snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba se tudíž snížila na 3,5 %, diskontní sazba tak klesla na 2,5 % a lombardní sazba se snížila na 4,5 %. Nově stanovené úrokové sazby začaly být platné od pátku 9. května. Pro snížení úrokových sazeb bylo šest členů bankovní rady. Pouze jeden člen byl pro setrvání stávajících úrovní úrokových sazeb. Poměr rozložení ohledně jednotlivých členů v rámci hlasování nebyl tedy tak jednoznačný jako na předchozím březnovém zasedání, kdy pro setrvání hlasovalo všech sedm členů bankovní rady ČNB. Již minulý týden jsem psal o tom, že pravděpodobnost obou kroků čili snížení o 0,25 procentního bodu a eventuálního ponechání stávajících úrovní jsou takřka vyrovnaná. V těchto a následných dnech tak můžeme po tomto snížení očekávat další viditelnější pokles výkonnosti úročení na termínovaných a spořicích účtech u většiny bank a spořitelen provozující svou činnost v ČR. Už v minulém týdnu jsem poznamenal, že se přikláním spíše pro variantu, že bankovní rada sníží úrokové sazby zejména pak i s ohledem na to, že nejspíš v rámci hlasování převáží argument ulevit české ekonomice. Tento krok byl podporování také i kvůli nedávné panice a přetrvávající nejistotě na finančních trzích. Ještě před několika týdny se totiž předpokládalo, že oznámená cla novou americkou administrativou budou v navrhovaném rozsahu skutečně uvalena, což se ale v praxi takto neuskutečnilo. Tento krok je tak za poslední týdny trhy vnímán do jisté míry spíše demonstrativně, a rovněž i tak, že se dá o potenciálním “zjemnění” tohoto kroku s USA relativně dobře a přístupně vyjednávat. Pokud by totiž americká vláda cla skutečně do puntíku v avizovaném mohutném rozsahu uvalila na velkou část států světa, nejen velice pravděpodobně již pouze ze strany USA, byl by pak tento krok ohledně výrazně vyššího proinflačního rizika vnímán jako více relevantní.

Dnes se ale již trhy z tohoto razantního a současně poměrně impulzivního kroku ze strany nové americké vlády postupně vzpamatovávají. Zároveň vnímání potenciálního proinflačního rizika podpořené právě tímto krokem ze strany americké administrativy viditelněji klesá. Ve světě ale i nadále přetrvává nejistota ohledně dalšího vývoje a možné další výraznější kolísavosti na finančních trzích, a navíc i potenciální protiinflační rizika v podobě nižší výkonnosti velkých světových ekonomik. Co se tedy týče rozhodnutí o snížení sazeb ze strany bankovní rady ČNB, tak i konsenzus na trzích zastával spíše variantu pro snížení úrokových sazeb. Navíc bankovní rada byla na svém středečním zasedání již nepochybně informována ohledně předběžného odhadu ohledně míry inflace za duben. Ta byla i veřejnosti představena už v úterý a dopadla výrazně nad očekávání. Míra inflace totiž dle předběžného odhadu ČSÚ poklesla na 1,8 %. Pokud by se tento odhad příští týden ohledně hodnoty inflace skutečně potvrdil, pak by hodnota inflace tedy poklesla na nejnižší úroveň za posledních sedm let. Zároveň ale může být toto snížení sazeb na úroveň 3,5 % také na delší měsíce poslední, a to i z důvodu, že tato hranice (3,5 %) se velice blíží, už v dnešních dobách na vyšších úrovních nastavované, tzv. neutrální úrovni. Ta bude v budoucnu s velkou pravděpodobností nastavována na citelně vyšších úrovních, než na jaké jsme byli zvyklí do 2021. Tzv. neutrální sazba se tudíž ponechá na restriktivnějších neboli přísnějších úrovních. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB proběhne 25. června. Zde si pak již dnes dovolím predikovat, že bankovní rada se tedy velice pravděpodobně uchýlí k ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních čili na 3,50 % základní úrokové sazby.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se za celý uplynulý týden poměrně dobře dařilo. Index PX tak za celý uplynulý obchodní týden po třech týdnech růstu oslabil, a to o 1,1 % na závěrečných 2059,9 bodů. Nejvíce se za celý minulý obchodní týden dařilo energetické společnosti ČEZ, jejíž akcie za celý minulý obchodní týden vzrostly o 5,65 % na konečných 1196 korun za akcii. Naproti tomu nejméně se v uplynulém týdnu zadařilo společnosti Moneta Money bank, která za celý uplynulý obchodní týden ze své hodnoty ztratila 6,19 % na konečných 136,4 korun za akcii. Česká koruna ke konci minulého týdne posílila jak k dolaru, tak i k euru. K dolaru naše měna po páteční obchodní seanci oproti čtvrtečnímu závěru posílila o 2 haléře a k euru pak koruna po páteční obchodní seanci oproti čtvrtečnímu závěru zpevnila o 3 haléře. Koruna se tak minulý pátek odpoledne obchodovala za 24,92 korun za euro a za 21,92 korun za dolar.

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota 3M EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 2. 5. 2025 oproti pátku 25. 4. 2025 z týdne předešlého setrvala na stejné hodnotě, a to na 3,65 %. Naproti tomu hodnota 3M EURIBORu za stejné období poklesla, a to z hodnoty 2,17 % na úroveň 2,14 %.

Světové trhy

Americkým akciovým trhům se v minulém obchodním týdnu opět, obdobně jako v předchozím týdnu, poměrně dobře dařilo. To jak na amerických, tak i na evropských a asijských trzích. Za celý minulý obchodní týden tedy index S&P 500 posílil o 2,9 %, index Dow Jones o 3 % a technologický index Nasdaq za celý minulý obchodní týden vzrostl o 3,4 %. Akcie na Wall Street v pátek ke konci minulého obchodního týdne vzrostly a zaznamenaly tudíž druhý týden v řadě růst. K tomuto růstu přispěly zejména silné ekonomické údaje a potenciální uvolnění obchodního napětí mezi USA a Čínou. Americká ekonomika pak v průběhu dubna vytvořila dle zveřejněného reportu amerického ministerstva práce dle tzv. NFP reportu na 177 000 nových pracovních míst, čímž překonala předběžná očekávání. Míra nezaměstnanosti se v dubnu v USA držela stabilně, a to na 4,2 %. Tato data potom pomohla zmírnit obavy z ekonomického zpomalení po zprávě ministerstva obchodu, která poprvé za tři roky ukázala pokles hrubého domácího produktu (HDP) USA, který byl zatížen mimo jiné především záplavou dovozu zboží do USA vyvolanou cly. Peking v pátek oznámil, že vyhodnocuje nabídku Washingtonu k jednání ohledně 145% clech, která na čínský dovoz nedávno uvalila americká administrativa.

Odvetná cla mezi dvěma největšími světovými ekonomikami nechává investory jaksi na pozoru, jelikož obě strany nechtějí ustoupit v obchodní válce, která otřásla světovými trhy. Zrušení některých cel ze strany americké vlády však následně dopomohlo americkým akciovým indexům se zotavit z nedávných ztrát. Index volatility CBOE, který měří volatilitu opcí na index S&P 500, ke konci minulého obchodního týdne poklesl o 7,68 % na 22,71. Futures kontrakty na zlato s dodáním v červnu ke konci minulého obchodního týdne vzrostly o 0,77 % neboli o 24,85 dolarů na konečných 3 247 dolarů za trojskou unci. Americká ropa WTI s dodáním v červnu klesla o 1,20 % neboli o 0,71 dolaru na konečných 58,53 dolarů za barel. I červencový kontrakt na severomořskou ropu Brent ke konci minulého obchodního týdne poklesl, a to o 0,92 % čili o 0,57 dolaru na konečných 61,56 dolarů za barel černého zlata. Kurz EUR/USD se ke konci minulého obchodního týdne setrval na 1,13. USD/JPY pak ke konci minulého obchodního týdne poklesl o 0,32 % na 144,99. Futures kontrakt na index amerického dolaru ke konci týdne poklesl o 0,19 % na 99,86. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel poblíž hranice 95 000 dolarů za BTC.