B.I.G. news - 11. března 2026

Akciové trhy prakticky po celém světě uzavřely po delší době v červených číslech, a to i včetně evropských a asijských trhů. Za celý minulý obchodní týden tak hlavní americké indexy zaznamenaly nejhorší výkon od října loňského roku. Index S&P 500 oslabil přibližně o 2 %, technologický Nasdaq ztratil asi 1,2 % a index Dow Jones si ze své hodnoty odepsal zhruba 3,1 %. I po pátečním obchodování akciové trhy v USA pak zakončily poklesem, i když během dne byly ztráty ještě hlubší. Nejvíce ze všech známých velkých indexů v důsledku bojů na Blízkém východě poklesl korejský index Kospi, který si pouze během dvou obchodních dní ze své hodnoty odepsal 17 %. Nastalo tak zejména z důvodu, že korejské hospodářství je z více než 70 % závislé na dovozu ropy právě z perského zálivu. Negativní náladu mezi investory vyvolala i velice slabá data z amerického trhu práce a zároveň prudké zdražení ropy, které souvisí s eskalujícím napětím kolem Íránu. Index S&P 500 oslabil o 1,4 % a uzavřel na hodnotě 6 738,15 bodu. Technologický index Nasdaq Composite poklesl o 1,6 % a zakončil konec uplynulého obchodního týdne na konečných 22 387,68 bodech. Průmyslový index Dow Jones klesl o 1 % a uzavřel tak uplynulý týden na úrovni 47 501,55 bodu. V průběhu konce uplynulého obchodního týdne byly přitom poklesy ještě výraznější. Účastníci trhu se totiž museli vyrovnat s velmi nepříznivou kombinací zpráv. Růst cen ropy spolu se slabým vývojem zaměstnanosti podle něj vytvářelo prostředí, které přirozeně zhoršuje náladu na trzích. Přesto se podle něj opět ukázala silná tendence investorů a obchodníků využívat poklesy k nákupům, když index S&P 500 znovu otestoval úroveň kolem 6 715 bodů, která už dříve fungovala jako technická podpora. I v průběhu začátku tohoto obchodního týdne jsou trhy velmi volatilní. V pondělí se ale americkým i asijským akciovým trhům sice zadařilo, akciové trhy v Evropě zakončily obchodní seanci opětovně v červených číslech. V úterý pak americké akciové indexy uzavřely, vyjma indexu Nasdaq, mírně v červených číslech. Naproti tomu po uzavření úterní se naopak zadařilo evropským a asijským trhům, které až na index Hang Seng uzavřely v zelených číslech. Zároveň to prozatím vypadá, že mnozí obchodníci konflikt v Íránu nepovažují za dlouhodobý problém, ale spíše za krátkodobé geopolitické napětí. I proto část trhu stále očekává, že případné poklesy mohou být pouze dočasné. Velký vliv na tržní sentiment měl vývoj cen energií.

Po rozšíření bojů na Blízkém východě totiž výrazně zdražila americká ropa. Obavy investorů pramení z možného omezení dodávek z oblasti Perského zálivu, která patří mezi klíčové světové producenty. Vyšší ceny energií navíc zvyšují tlak na inflaci. Dražší energie mohou omezovat spotřebitelské výdaje a zároveň snižovat ziskové marže společností, což je pro akciové trhy nepříznivé. Situaci komplikuje i pokračující eskalace konfliktu. Americký ministr obrany uvedl, že vojenská aktivita nad Íránem by se mohla v nejbližší době výrazně zvýšit. Izrael zároveň oznámil rozsáhlé útoky na infrastrukturu v Teheránu. Prezident D. Trump mezitím naznačil, že USA chtějí mít vliv na budoucí politické uspořádání Íránu po smrti nejvyššího vůdce ajatolláha A. Chameneího, který zahynul při nedávných leteckých úderech. Na své sociální síti Truth Social D. Trump napsal, že jediným řešením je podle něj bezpodmínečná kapitulace Íránu. Diplomatické snahy o zmírnění konfliktu však pokračují. Podle informací agentury Bloomberg pak Saúdská Arábie zahájila intenzivnější přímá jednání s íránskými představiteli, do nichž jsou zapojeni jak diplomaté, tak bezpečnostní složky. Další negativní impuls pro trhy přinesla také zpráva z amerického trhu práce. USA v únoru přišly o 92 tisíc pracovních míst mimo zemědělství, zatímco se předběžně očekával jejich růst, a to o 58 tisíc. Míra nezaměstnanosti se zároveň zvýšila na 4,4 %. Tento výsledek následuje po relativně silném lednovém přírůstku pracovních míst, který byl však zpětně upraven směrem dolů na 126 tisíc. Také prosincová data byla revidována z růstu 48 tisíc na pokles o 17 tisíc pracovních míst. Slabší vývoj zaměstnanosti tak vytváří další komplikaci pro americkou centrální banku. Federální rezervní systém (Fed) se totiž nyní musí vyrovnávat s kombinací pomalého trhu práce a zároveň s přetrvávajícími inflačními tlaky v americkém ekonomice. Únorová zpráva o zaměstnanosti je tak velmi negativním překvapením. Současně je ale důležité připomenout, že jde pouze o jeden datový bod a že centrální banka obvykle při rozhodování o nastavení úrokových sazeb sleduje delší časovou řadu ekonomických dat. Spotové zlato ve středu kleslo o 0,1 % na 5 187 USD za unci, futures se snížily o 0,9 % na 5 196 USD/oz, po prudkých výkyvech od rekordních 5 600 USD/oz koncem ledna. Trhy sledují napětí mezi USA, Izraelem a Íránem a možné dopady na ceny energií. Inflace v USA v únoru vzrostla meziročně o 2,4 % a meziměsíčně o 0,3 %, jádrová inflace byla 2,5 %. Obavy z dražší energie mohou přimět centrální banky k přísnější politice, což by posílilo dolar a zdražilo zlato pro zahraniční kupce. Cena bitcoinu se ke konci minulého týdne pohybovala okolo úrovně 66 400 dolarů za BTC.