B.I.G. news - 11. ledna 2026

Obchodování s akciemi na pražské burze zažilo v loňském roce mimořádně silný rok. Celková hodnota uskutečněných transakcí se totiž vyšplhala na konečných 168 miliard korun, což znamenalo více než poloviční zlepšení oproti předchozímu roku a zároveň nejvyšší aktivitu za posledních přibližně devět let. Růst šel ruku v ruce s prudkým posílením cen, protože index PX se dostal na historické maximum a za celý rok 2025 ke své hodnotě přidal okolo 53 %. Zájem investorů se soustředil především na několik největších titulů. Nejvíce se obchodovalo s akciemi energetické skupiny ČEZ, které samy o sobě tvořily zhruba třetinu všech burzovních obchodů. Výraznou aktivitu zaznamenaly také akcie Erste a Komerční banky, přičemž právě tato trojice měla rozhodující vliv na celkový objem obchodování. Drtivá většina obchodů proběhla na hlavním trhu Prime, zatímco menší segmenty měly podstatně nižší, i když v některých případech rostoucí aktivitu. Celkově tak loňský rok potvrdil, že i relativně malý a koncentrovaný trh dokáže přilákat výrazný investorský zájem.

Důležitou zprávou posledních dní pak je, že podíl zlata na českých státních rezervách se během roku téměř zdvojnásobil. ČNB tak během uplynulého roku 2025 nakoupila na 20,4 tuny zlata a aktuálně má v rezervách rekordních 71,6 tuny zlata. Nezpůsobilo to jen samotné navyšování fyzického množství zlata, ale i prudké zdražení tohoto drahého kovu na světových trzích. Zde se jeho cena v průběhu loňského roku výrazně zvýšila a na konci roku se pohybovala poblíž historických maxim. Současně se pak očekává, že růst cen zlata může pokračovat i v letošním roce. Zlaté cihly ČNB ale neleží pouze v Česku. Jen menší část je uložená přímo v tuzemsku, zatímco většina se nachází v zahraničních trezorech, především v trezorech britské centrální banky. Část zlatých zásob navíc ČNB zapůjčuje jiným centrálním bankám a následně za to inkasuje úrok. Historie zlatých rezerv přitom byla proměnlivá. Po vzniku samostatné České republiky disponovala centrální banka více než šedesáti tunami zlata, ale koncem 90. let se rozhodla většinu drahého kovu prodat. V následujících letech potom zásoby zlata nadále klesaly až na minimum okolo osmi tun, odkud se teprve v posledních letech znovu vydaly na výrazně rostoucí trajektorii. Tak pak obzvlášť za posledních několik let velmi dynamicky roste.

Rovněž velice podstatnou zprávou posledních dní je, že na konci minulého roku 2025 roku se počet lidí bez práce opět zvýšil. V prosinci totiž dosáhl podíl nezaměstnaných v Česku 4,8 %, což je víc než o měsíc dřív i než před rokem. Úřady práce evidovaly přes 354 tisíc uchazečů, přičemž proti listopadu jich přibylo zhruba třináct tisíc. Současně se zmenšila nabídka volných míst, která klesla pod hranici 90 tisíc. Nejde ale o žádné překvapení, jelikož zimní období tradičně znamená útlum ve stavebnictví a částečně i ve službách, firmy navíc ke konci roku méně nabírají. Právě tyto sezónní vlivy stojí za tím, že se nezaměstnanost na přelomu roku pravidelně zvyšuje. Zajímavé ale je, že letošní prosincový nárůst byl slabší než ve stejném období před rokem, což může naznačovat mírné zlepšení kondice ekonomiky. Předběžně se pak očekává, že horní hranice nezaměstnanosti v Česku přijde hned v lednu, kdy by se mohla přiblížit až k 5 %. V dalších měsících by se ale situace měla uklidnit a trh práce by měl zůstat relativně stabilní. Za celý uplynulý rok vychází průměrná míra nezaměstnanosti na 4,4 % a letos se počítá jen s mírným dalším růstem. Velké rozdíly přetrvávají mezi jednotlivými regiony. Nejvíce lidí bez práce je dlouhodobě v Ústeckém kraji, zatímco Praha má nezaměstnanost výrazně nižší. Svou roli v tom hraje i dostupnost bydlení. Jinými slovy v regionech, kde jsou lepší pracovní příležitosti a obecně více práce jsou i vyšší životní náklady.

Podstatnou zprávou současně také je, že dle předběžného odhadu pak spotřebitelské ceny v prosinci 2025 meziměsíčně klesly o 0,3 % a meziročně vzrostly o 2,1 %. Definitivní a zpřesněné údaje se ale dozvíme od Českého statistického úřadu až příští úterý 13. ledna.